roman123

Každá firma, která se věnuje servisu klimatizací Vám postaví klimu do sklepa. Budete chtít repasovaný kompresor a výměník. Oni vám řeknou přesně jaký je potřeba výkon a náklady za provoz. Mě vyšla na větší sklep 23000,- a mám ji zaplou červen-září. Ventilátor od výměníku/chladiče se točí pořád a čidlo hlídá kdy sepne kompresor a kdy vypne. Zároveň to pěkně vysráží vlhkost.

Hořčinky u zdravích vín mohou být způsobeny neharmonickým obsahem některých netěkavých fenolických látek.
Fenolické látky
Přírodní fenoly a polyfenoly jsou ve vínu zastoupena velkou skupinu několika set chemických sloučenin, které ovlivňují chuť i barvu. V plodech vinné révy jsou hlavními zástupci fenolických látek tzv. flavonoidy a z nich pak především skupina flavan-3-olů, zvaných katechiny. Červená vína mají vyšší obsah fenolů než vína bílá. Množství fenolů v hroznech révy vinné je dáno —- intenzitou slunečního svitu.
U zcela nekyselých vín se zbytkovým cukrem, může jít o bakteriální hořknutí vína.
Teď praxe:
zelené práce-Východní strana max 2-3 listy, západní – 1-2 listy pryč. Hnojení – nejlépe přes kapkovou závlahu rozpustná hnojiva, Izraelci z pouště udělali vinice, závlaha NETAFIM + dávkovač hnojiva. Nebo kravský hnůj a v meziřadí/ob jedno Green mix bio. Sběr při fenolické zralosti – důležitý obsah kyselin v hroznech, nejen cukry. Nenechávat naležet, oddělit poslední část při lisování. Mošty dokyselit, tovární kvasinky, výživa ve dvou dávkách. Řízené kvašení. Po dokvašení stočit z matky. Hned čerpadlem zamíchat sůl + želatinu a po chvíli clarsolsuper. po týdnu až třech filtrovat, Becopad lze po ucpání propláchnout reversem a pokračovat ve filtraci. Takto jiskrné víno má příjemné ovocné tóny. V případě setrvání hořčinky upravit kyseliny – přidat kys. mléčnou a u suchých vín hroznový koncentrát. a PVPP použít jako poslední. Nejlépe vyzkoušet na vzorku vína.

Jestli je ve víně cítit zelí/kapusta, mohla by to být JMF. V případě, že probíhá za špatných podmínek (teplota pod 17C, zbytkový cukr, vysoké PH)tak vedlejším produktem jsou výše popisované smrady. V momentě kdy JMF zastavíte sírou tak tam vše uzavřete a dá se říct že na věky.

Co bych udělal já:
koupit si testovací přípravek na sirku, do vína ve skleničce nakapete ten přípravek, zamícháte a jestli ten smrad zmizel nebo zeslábl, je to sirka. Vyléčit kupzitem, přefiltrovat 20kama deskama, zasířit a nechat v klidu. Jinak je to JMF.

V případě JMF – určitě stočit z hrubých kalů, zahřívat nad 17C, v případě vysokého PH bych přidal kys. mléčnou, klidně na 7.5-8. A hlavně nechat běžet. pPo skončení min 14 dnů nechat být, to je doba kdy vyprchají ty smrady a až potom zasířit. Hlavně louhem/sanatonem vydesinfikovat hadice, koštýř a pod. at si to nezavlečete do všech vín.
Každý zásah se dá odzkoušet v menším množství a porovnat!!!
Držte se,

Vidím to jako problém dát druhý tanin až po stáčce, já dávám když je na refraktometru okolo 8 cukr, právě aby ochránil ovocné aroma.
používám tanenol elegance, rouge, blanc a clar. Dávám spodní dávku.
Kyseliny – kys. vinná se dost vysráží během kvašení, já požívám kombinaci vinná a mléčná.
Ph metr mám z vinařských potřeb Kopeček, Voltcraft PHT-01ATC. Já měřím PH v moštu a to aby bylo kolem 3,3.
Tři roky jsem stavěl na dvoře bazén a v něm chladil bečky s moštem, teď mám pivní chlazení a v Hodoníně mi dodělali digi termostat na řízení teploty moštu a chladicí kapaliny. viz diskuse dříve.
Protože do každé bečky vedou hadičky s chladivem a háček na ukotvení spirály, mám vstupní otvor zakrytý streč folií a je to OK.
Pro zajímavost, letos jsem testoval asi 12 kmenů kvasinek, taky dost důležitý faktor.
Snad jsem odpověděl.
V žádném případě nejde o obtěžování.
Jen jde o moje zkušenosti, nikomu je nenutím, mám rád aromatická vína a ty kvasící špína prostě nedá.

Já dávám na začátku 10g/hl a až po burčáku druhou dávku.