Není co řešit, najděte si nějakou diplomku, statistika je jasná – prudce klesá úmrtnost. Dají se s ním vypěstovat stromy i na poušti. ;o)
Je na Sádku u Třebíče, byl jsem se podívat na panenskou úrodu, odolnost slabá, zřejmě jen jeden gen, chuť hroznu není moc čistý muškát, ale jíst se dá, celkově mě jako rezistentní odrůda zklamala. Možná to napraví vínem, ale ještě jsem neměl příležitost ochutnat.
Chorvátů je několik a ty nejběžnější jsou vyjmenovány ve směrnici EU, která zakazuje z nich vyrábět a prodávat víno (slovíčkaření – může se jmenovat ovocné víno). takovou vinici asi ani nezaregistrujete. Dnes už se nebojíme zdravotních následků, ale charváty se na lahvi nezlepšují, jsou jen na rychlé vypití a i některá aromata jsou jen jednorázově příjemná.
PIWI odrůd neustále přibývá, ale totální rezistence se zatím jen hledá. Nějaké výsledky jsou, ale ne vše se dá pěstovat v ČR.
Nejběžnější je Hibernal. Je ho tolik, že si myslím, ž eza čas bude mít problém s odbytem. Navíc je tuze citlivý v době kvetení.
Nejžádanější je jednoznačně Solaris. Jeho rezistence je vysoká, zcela neošetřované vinohrady někdy přijdou o listy, ale hrozny zůstávají zcela zdravé. Navíc se sklízí s nebo dokonce před Iršajem, takže mimo hlavní sezónu, dokud je málo práce, neprší a hrozny nehnijí. Problém jsou jen vosy a deštivé září. Dozrává dobře i ve studených polohách, podle mne je ho chyba sázet na nejteplejších místech, tam zabírá místo pozdnějším odrůdám.
Hodně vysokou odolnost, aspoň papírově má Souvignier gris. Zatím jsou v ČR jen první výsadby.
V modrém je asi nejlepší volba Cabernet cortis. Je citlivější na oidium, ale víno je velmi kvalitní.
Bílé vločky určitě nejsou vinný kámen. Ten se snadno pozná podle toho, že na světle jiskří
Možná by pomohlo rozmíchávání kvasnic aby neležely na dně – cca každé 3 dny. Vmíchá se i troška kyslíku
Pokud byla hořčina cítit už v moštu (z „připálených“ hroznů) je vhodné dát čiřidlo už do moštu. Výsledek bývá mnohem lepší.
Pokud vznikla až při kvašení, nebo dokonce potom, je třeba nejdřív najít příčinu (moc kyslíku = nějaké nezdravé bakterie?, sud?) a tu odstranit, jinak se to bude jen zhoršovat a jednorázové přečiření zabere jen na chvíli, nebo vůbec
Vinařský zákon ti nestačí?
Pokud to máš zdravý, proč by jsi sířil mošt? Aby jsi zpomalil kvašení? Ze všech prostředků je tím nejvíc reduktivním kvasinka – rychle to rozkvaš a dokud je kvasinka aktivní, není důvod zdravý mošt sířit. Síra je dobrá pokud potřebuješ ochránit víno nebo rmut před (nesprávným!) kvašením, nebo ošetřit nahnilou surovinu, ale jinak se ji snažíme omezovat – právě proto, aby se v malém množství dala přidat do hotového vína
Fortifikované znamená „opevněné“ – ve smyslu posílené, zodolněné – tenkrát mysleli nemoci vína, protože s přídavkem alkoholu se nekazilo. Způsobů jak je vyrobit je tisíce a odvíjí se od toho čeho chcete dosáhnout. Připoměl bych, že mezi fortifikované patří i shery a vermuty. Ale nejspíše chcete vyrobit něco portského typu (to vlastně není víno, ale zastavený burčák – a může být i růžové a bílé).
Takže:
– alkohol by měl být co nejsilnější (aby se víno co nejméně ředilo obsaženou vodou) – 80% (ale dobrého výsledku na doma jde dosáhnout i s 50%)
– vhodné chuti – to vždy neznamená, že se dá pít jen tak samotný
– množství je vhodné spočítat a připravit dopředu tak, aby výsledný alkohol byl v rozmezí 16-22% – opět podle typu
– způsobů přidání je mnoho – od jednorázového přidání v okamžiku kdy je burčák na vrcholu (dost ostrý výsledný produkt) po přidávání malé dávky během cca 14 dní (a ještě míchané půl na půl s vínem aby se předešlo šoku) každý den, dokonce s omezením přídavku při dokvášení (umožní kvasinkám se přispůsobit, zpracovat meziprodukty a spojit obojí) (hladný výsledný produkt)
Vidím, že máte brambory poblíž vína. Veliká chyba. Víno velmi ochotně přebírá všechny pachy z okolí a ten bramborový není ve víně oblíbený.
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena