radar
radareu.cz
počasí rusky Hustopeče zadejte si svou obec
foreca.cz
meteocentrum.cz
http://www.windy.com
chmi.cz tydenni-predpovedmeteo.pl – vybrat model, kliknout do mapy, povolit vyskakovací okno
gismeteo.ru – Hustopeče na měsíc
skyfly.cz
Tak si vyber
Kuna hrozen ráda. V zastavěných částech Brna prý nejčastější škůdce
Složitější systém vedení na Solarisu neuděláte, kde není opravdu sucho roste zuřivě, má velké listy a je hustý. 60 cm výšky mu stačit nebude.
Na východ od (místo si doplňte každý sám) jde víc o množství než o kvalitu. Tady si můžeme dovolit kyselé víno ředit – hádejte – vínem málo kyselým. Voda ve víně v každém případě snižuje jeho stabilitu – takové víno je nutno rychle vypít.
Ale zavrhovat vodu jen proto, že na ní pár podvodníků slušně vydělalo by byla hloupost! Voda dokáže mnohé víno příjemě zpitelnit! Však se stále dělá vinný střik a měl by se pít častěji. Staří řekové dokonce považovali pití vína bez vody za nerozumné, až hloupé. Ale – s ohledem na ty podvodníky – stejně tak jako ti Řekové, mísíme víno s vodou přímo před spotřebitelem, a s jeho souhlasem! Samozřejmě, mísit může i každý sám, a to i v žaludku. Pití vína bez vody, je nešvar.
Vychytání pomůže jen když začnete dostatečně předem. Vychytáte zvědy a další už nepošlou. Pokud už ale nanáší, chytání je kapka v moři (kámoš říkal, že na jednom keři jich nasál plný sáček vysavače, a vůbec neubylo). Pomohla by jen likvidace hnízd, ale jde o chráněné druhy a chemicky by jste určitě poškodil i včely v okolí. Ochladilo se, doufejte, že už nebudou tak aktivní. Na druhou starnu – jak přestanou hodovat vosy, začnou plísně.
V moštu je to v poho, protože pan Bálint přišel na to, že v moštu je vždy o 30-40 g/l navíc (kyseliny a jiné látky), tedy konstanta a stačí je odečíst. Ale jakmile začne vznikat alkohol, který je lehčí než voda, jste v pr..li (omlouvám se za neslušný výraz, ale je to tak rozšířený blud, že je třeba proti němu bojovat i takovýmto způsobem).
I když mošt je těžší než voda = má větší hustotu (cukr je těžší), suché víno je lehčí než voda (alkohol je lehčí). Cukroměr cejchovaný na glukózu v destilované vodě v něm bude ukazovat zápornou hodnotu!
A dokonce – čím víc bylo cukru v moštu (a tedy ho má víc prokvasit), tím víc bude suché víno lehčí!
Můžete si to představit, že alkohol nadlehčuje cukr.
Takže běžná praxe „nechám to prokvasit na nulu“ vede při nule na cukroměru k tomu, že se kvašení zastavuje předčasně. Víno je pak sladké a nestabilní (ale o to rychleji se vypije), ale kvas je pak předčasně vypálen.
Jediná možnost je z hustoty moštu vypočítat očekávanou hustotu suchého vína (1 °NM -> 0,6 – 0,7 % alkoholu, graf na str. 7) a nebo pravidelně měřit, vynášet do grafu a orientovat se podle dynamiky kvašení
Je šlechtitelský směr, který se snaží vyšlechtit kopii úspěšné odrůdy s odrůdou odolnou. Provozují to zkřížením úspěšné odrůdy s odolnou. Například rakušáci se ho drží tak moc, že jiné šlechtitelské směry v podstatě odmítají. Statistika říká, že žádnou takovou úspěšnou zodolněnou odrůdu nemáme, naopak to přineslo spoustu materiálu se zajímavými vlastnostmi (Rýňák ->Hibernal), které ta původní úspěšná odrůda nemá a kvůli kterým si je oblíbí pěstitelé a další šlechtitelé. Variabilita potomstva je prostě obrovská (Zweigeltrebe, Fratava, André) a děti jsou prostě jinačí než rodiče. Naopak křížení dvou zcela jiných odrůd může dát výsledek (třeba Tritikále je vždy žito a pšenice). Rakušané mají úspěchy dost slabé a řekl bych spíš v modrých, němci mají dost „ryzlinkových“ odrůd, které jsou ale většinou aromatičtější a plnost rýňáku jen dotahují. Názvy už často slovo Ryzling neobsahují, protože tenhle šlechtitelský směr tu je už nějaké století a takové názvy jako Goldriesling (1893!) jsou už obsazené.
Odrůdu která se vám líbí si musíte najít, určitě poradí Fasora v Hovoranech, výstava PIWI v Šardicích, možná i košt v Branišovicích, Sotolář, Pavloušek na škole, případně někde náhodně. A podle původu najít kde ji sehnat.
nechat růst, zastřihnout až cca 14 dní před očekávaným prvním mrazem, natáhnout k sousednímu kůlu (třeba po silonu, nebo jiné šňůře)
Jde i o kvalitu, s jakou se zbavíte kořenů. Vyorávací pluh na velké, nebo JCB na menší plochy se za tu cenu fakt vyplatí. Po partách co to za menší obnos vykopou jsem viděl i něco znovu obrůst, takže nechali i kus kmínku (réva na kořenech nemá očka)
Slunce samo je skvělý desinfekční prostředek – dobře osluněné hrozny nebývají tak napadené padlím. Navíc – osluněné rychleji osychají. Naopak – kam slunce nezasvítí, ani postřik nepomůže.
Jeden z transportních enzymů, který má na starost přesun cukru z listů do hroznů je aktivován světlem – proto mají osluněné víc cukru – ale je to jen přerozdělení na úkor ostatních.
Ale sluneční úpal je sviňa – shora, případně z jihu by něco mělo být. Rozhodně neodlisťovat po zamračeném týdnu, když začínají horka!
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena