moll

Kuna hrozen ráda. V zastavěných částech Brna prý nejčastější škůdce

Na východ od (místo si doplňte každý sám) jde víc o množství než o kvalitu. Tady si můžeme dovolit kyselé víno ředit – hádejte – vínem málo kyselým. Voda ve víně v každém případě snižuje jeho stabilitu – takové víno je nutno rychle vypít.
Ale zavrhovat vodu jen proto, že na ní pár podvodníků slušně vydělalo by byla hloupost! Voda dokáže mnohé víno příjemě zpitelnit! Však se stále dělá vinný střik a měl by se pít častěji. Staří řekové dokonce považovali pití vína bez vody za nerozumné, až hloupé. Ale – s ohledem na ty podvodníky – stejně tak jako ti Řekové, mísíme víno s vodou přímo před spotřebitelem, a s jeho souhlasem! Samozřejmě, mísit může i každý sám, a to i v žaludku. Pití vína bez vody, je nešvar.

V moštu je to v poho, protože pan Bálint přišel na to, že v moštu je vždy o 30-40 g/l navíc (kyseliny a jiné látky), tedy konstanta a stačí je odečíst. Ale jakmile začne vznikat alkohol, který je lehčí než voda, jste v pr..li (omlouvám se za neslušný výraz, ale je to tak rozšířený blud, že je třeba proti němu bojovat i takovýmto způsobem).
I když mošt je těžší než voda = má větší hustotu (cukr je těžší), suché víno je lehčí než voda (alkohol je lehčí). Cukroměr cejchovaný na glukózu v destilované vodě v něm bude ukazovat zápornou hodnotu!
A dokonce – čím víc bylo cukru v moštu (a tedy ho má víc prokvasit), tím víc bude suché víno lehčí!
Můžete si to představit, že alkohol nadlehčuje cukr.
Takže běžná praxe „nechám to prokvasit na nulu“ vede při nule na cukroměru k tomu, že se kvašení zastavuje předčasně. Víno je pak sladké a nestabilní (ale o to rychleji se vypije), ale kvas je pak předčasně vypálen.
Jediná možnost je z hustoty moštu vypočítat očekávanou hustotu suchého vína (1 °NM -> 0,6 – 0,7 % alkoholu, graf na str. 7) a nebo pravidelně měřit, vynášet do grafu a orientovat se podle dynamiky kvašení

nechat růst, zastřihnout až cca 14 dní před očekávaným prvním mrazem, natáhnout k sousednímu kůlu (třeba po silonu, nebo jiné šňůře)

Slunce samo je skvělý desinfekční prostředek – dobře osluněné hrozny nebývají tak napadené padlím. Navíc – osluněné rychleji osychají. Naopak – kam slunce nezasvítí, ani postřik nepomůže.
Jeden z transportních enzymů, který má na starost přesun cukru z listů do hroznů je aktivován světlem – proto mají osluněné víc cukru – ale je to jen přerozdělení na úkor ostatních.
Ale sluneční úpal je sviňa – shora, případně z jihu by něco mělo být. Rozhodně neodlisťovat po zamračeném týdnu, když začínají horka!