moll

V severní okrajové vinařské oblasti, která má tepelnou sumu SAT od 2500 °C (hranice pěstování Milerky), do 3000, max tuším 3700, s odrůdou z jižního okraje pěstování révy, která požaduje SAT 4000 °C, moc zkušeností nebude. Má ji pár vinařů na jižním Slovensku, kde těch 4000 °C už dohromady dají, a víno je prý dobré, ale lehčí.
Jestli chcete opulentní a bohaté červené v ČR, sázejte Cabernet Cortis

Muskaris mne moc nezaujal, takže jsem ho osobně nikde neprohlížel. Šlechtění Solaris x Muškát je jasné – chtěli ranější muškát. Výsledek není ani ranný, ani muškátový, takže musel zaujmout odolností a růstem.
Víno mne taky nikdy nenadchlo, vlastně se mi líbilo ze všech jen jedno, na koštu v Šakvicích – ani už nevím od koho bylo.
Ale na netu už je v nabídce pár lahví od různých výrobců, stačí koupit a ochutnat!

Bianca má tak malý hrozen a výnos, že někteří říkají, že se to nevyplatí sklízet. Ani víno není moc dobré, Bianca je už jako odrůda zastaralá, i tak patřila jen do nejhorších poloh.

První otázka je, zda ve víně nezůstala nezreagovaná měď. V takovém případě by bylo víno závadné a zdraví nebezpečné (měď je těžký kov). Na to by uměla odpovědět laboratoř, v malém snad jen zkusit, zda víno se sirkou nebude reagovat při zcelení – ale to v tomto případě není úplně jednoznačný test.
Druhá otázka je, zda pachuť je způsobena ionty kovu. Na to neumím odpovědět, možná laboratoř.
Ionty těžkých kovů (nejčastěji železo, ale i měď) je možné odstranit tzv. modrým čiřením (nemá nic společného s modrou skalicí, ale výsledným produktem má být berlínská modř), která má ale jako meziprodukt prudce jedovatý kyanovodík, a proto se smí provádět jen pod dohledem laboratoře. A navíc už víno se železem moc do styku nepřichází, tak se to neprovádí, kdo ví zda to ještě dělaj. Jestli je toho malé množství, stejně by jste to asi nezaplatil a pak jednoduchou radu nemám.

Vlastnosti určuje ušlechtilá odrůda dominantně, ale podnož i samotný fakt štěpování má vliv. A to hlavně na výživu, odolnost vůči suchu a hlavně révokazu. Pokud jste v poloze ohrožené révokazem, zákon neštěpované sazenice zakazuje! Ve všech větších vinařských dědinách, jsem vždy révokaza lehko našel (na listech hybridů)
Pokud chcete ten klon také, nejlépe zjistit jaký (víno z jednoho klonu bývá trochu jednoduché, tak se běžně prodává směs klonů!!!) a koupit stejné. Když to nejde zjistit, dohodnout si u některého výrobce sazenic že dodáte réví a necháte si udělat sazenice. Vyberte si nejzdravější a nejlépe plodící keře a z těch odeberte réví. Pozor na to, že si tak můžete odeberat jen jeden klon a víno nebude tak bohaté. (Např. naši odborníci se kdysi rozhodli ignorovat Chardonnay, ale změnili názor, když jim z klonové selece vyšly nejlépe rostoucí klony jen Rulandské bílé a ty s nejlepším vínem jen Chardonnay)
Pokud to bude na stejné poloze, je vhodné použít stejnou podnož, dá se určit z keřů, které zplaněly, z typu půdy, či z výrobce sazenic. Nebo test na určení běžné (podnožové) odrůdy prý vyjde na škole cca na 1000 Kč.
Pokud bude poloha jiná, stojí za zvážení, zda nepoužít jinou podnož.
Pokud je půda výrazně písčitá (u Rohatce, Bzenecké písky nestačí), je před révokazem bezpečná a lze použít i pravokořenné. Pravidelně zaplavované polohy a nizké SAT asi můžeme v podmínkách Moravy pominout. Pravokořenné prý mívají zajímavé (lepší) víno, ale v písku bude zásadní odolnost proti suchu, kterou zrovna Sauvignon má docela slušnou, navíc se několik set let pravokořený pěstoval, ale se slabším růstem i plodností se asi musí počítat.