Sazenice i v chladném sklepě začnou po zhruba 10 dnech rašit. Ideální je uskladnit v ledničce. Takže hlídat a raději vysadit dřív než naraší.
Vrtání děr – motorový vrták 15 cm, 2 lidi (jeden vrtá a druhý mu pomáhá vytahovat vrták ze země), 400 hlav cca. 6 hod. Doporučuju dělat na vícekrát je to dost facha. Díry se vrtaly hlubší než by stačilo. Je to pracné, ale obrovskou výhodou je, že den předem se zalily díry vodou (vleze se cca 8 litrů) a při výsadbě se dá na dno hydrogel a zasype zahradnickým substrátem, případně hnojivo (my dali granulovaný hnůj) dosype půdou na požadovanou výšku a na to se zasadí sazenice (nezasypaly se úplně, ale opět zalilo vodou, 2-3 litry a až po vsáknutí dosypaly). Výhodou té práce je, že nešly 1 nebo 2 sazenice a již po prvním roce bylo u 75% sazenic možné založit kmínek.
Už jsem je tu několikrát chválil https://rebschule-tschida.com/ Cena, přístup k zákazníkovi a kvalita sazenic.
JMF v bílých a rosé vínech výrazně mění charakter vína a trvá většinou měsíce ležení než se víno srovná a to ještě často jen v případě, že na to „mělo“. Obecně bych se snažil ukončit JMF co nejdřív. Ano je možnost nechat to proběhnout, ale z vlastních zkušeností si myslím, že z výsledkem nebudete moc spokojený. Já osobně si na nějaké bílé vino s JMF (sur-lie) ještě netroufl, protože bez dostatečných zkušeností a znalostí je to risk.
V tomto případě, kdy ani není jisté co se s vínem děje je síra jistota.
Dle mých zkušeností je RM velmi náchylná na JMF, proto již růžové RM neděláme (červenému RM JMF nevadí, spíše naopak). Ale možná je to konkrétním klonem RM co máme. Jinak JMF se rozjede i při teplotách kolem 10 st. pokud je víno skoro bez síry. Řešení oxidace, případného druhotného kvašení i JMF je stejné, a to dodat síru (výrazně). Možná ještě využít posledních mrazíků a nechat přes noc (více nocí) na mrazu. Omezí to bakterie (či kvasinky) a sníží kyselinu. Pak udržovat vyšší síru a případně vyfiltrovat.
NTU – nefelometrické turbidimetrické jednotky (unit), turbidita – asi „zákalovost“. Turbidimetry – přístroje na měření zákalu.
Rozbor v BS (asi i jinde) Vám stanoví nejen stabilitu či nestabilitu, ale i dávku bentonitu (v případě BS Bentolit Super), popř. přepočítají na Vámi používaný bentonit. Takže pokud možno změnit laboratoř, protože Vámi uváděné výsledky by mi byly taky na ho…
V příloze část protokolu o zkoušce
Je to vyzkoumané viz. odkaz níže. Cituji: „Ve styku s vodou nabobtná a pohltí až deseti násobné množství vody. Díky vodě
se bentonit rozpadne na malé částice. Když se bentonit nechá působit nejdříve s vodou,
následně lépe zapůsobí ve víně. Dávka vody je celkem vysoká, zředění by tím pádem
mohlo být až o 0,05 % obj. alk. Je vhodné tedy připravit polovinu vody polovinu vína
a bentonit nechat pouze nabobtnat ve vodě, následně díl vína přidat těsně před tím, než se
provede aplikace do celého objemu vína.“
Obecně lze dát míň vody, ale chce to vyzkoušet na konkrétním bentonitu. U některých jde přebytečná voda před aplikací slít.
Příprava dle návodu, přebytečnou vodu sliju jen pokud je čirá. Používám tyčový mixér jak při přípravě, tak po nabobtnání (je to většinou hodně husté bláto). Pak do kýblu s vínem a opět mixér (ručně to promíchat určitě nejde, zůstávají kousky a hrudky). Vznikne homogenní, viditelně „gelovitá suspenze“. Promíchám víno a pomalu leju cca. 1/2 kýble, pak přileju víno, znovu promíchám (už ručně) a naliju zbytek. Zamíchám celý objem a jdu třeba umývat, po pár minutách zase zamíchám a tak postupně min. 15-20 min (raději víc). V demižonu, nebo oválné nádobě se to točí i několik minut. Takže to udržuju pořád v pohybu.
Ve víně nechávám dokud není bentonit usazený. Pak stočit. Je to v řádech týdnů cca. 2-4. Nemá se nechávat dlouhodobě (pokud sedne, tak ani není důvod). Snažím se moc nestáčet, takže jak to jen jde dáme do laboratoře a případně postup opakuji pokud testy nejsou v pořádku (laboratoř napíše přesnou dávku) a stáčím až stabilní víno.
1. Bez laboratoře přesné množství nezjistíte. Dáváme bentonit odhadem, dle návodu na přípravku, zkušeností z minulých let (veltlín a johanniter vyžadují vysoké dávky) a pak do laboratoře a doladí se to podle ní. Doporučuju vše si psát a to nejen u bentonitu (jaký přípravek, množství, kdy a do čeho). Existuje možnost domácího testování – malá vinařská laboratoř, popřípadě tepelný test. Možná jsem dělal při měření chyby, ale mě výsledky moc nepomohly (vina měly zákaly). Což je po té vší práci s lahvováním pro mě prostě nepřijatelné.
2. Bentonitu jsou dva základní druhy. Sodný a vápenatý. Sodný má vysokou účinnost na bílkoviny a vápenatý výborně sedimentuje. Váš přípravek má zřejmě velký poměr vápenatého, proto ta voda. Doporučuju vyhledávat sodné bentonity.
3. Prodávané přípravky jsou většinou směsí těchto dvou bentonitů. Přípravků je velké množství, a každý má jiné složení (poměr), které většinou nezjistíte a tím i naprosto odlišné dávkování (maxima cca. 30-300 g/100l).
4. Důležitá je rovněž teplota, obecně čím vyšší cca. 15-20 st. tak je i vyšší účinnost bentonitu. Na přípravcích se opět často neuvádí. Zkoušel jsem „nízkoteplotní“ bentonity a není to ono. Takže je vhodné přihřívat.
5. Důkladné promíchání ve víně po přidání (minimálně 15-20 min.) a pak další promíchávání další 2-3 dny. Demižon či oválná nádoba jsou na míchání ideální. Jiný tvar, např. sud dost omezují míchání a tím snižují účinnost. Někdo používá k promíchání čerpadlo.
Pár odkazů.
https://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti_zp=66490;zpet=;prehled=vyhledavani;vzorek_zp=stabilizace;dohledat=Dohledat;kde=nazev;kde=autor;kde=klic_slova;stav_filtr=obhajena;typ=1;typ=2;typ=3;typ=5;typ=6;typ=8;typ=7;fakulta=60;obdobi=2022;obdobi=2021;obdobi=2020;obdobi=2019;obdobi=2018;obdobi=2017;obdobi=2016;obdobi=2015;obdobi=2014;obdobi=2013;obdobi=2012;jazyk=1;jazyk=3;jazyk=2;jazyk=29;jazyk=182;jazyk=22;jazyk=23;jazyk=4;jazyk=28;jazyk=-1
https://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti_zp=63407;zpet=;prehled=vyhledavani;vzorek_zp=stabilizace;dohledat=Dohledat;kde=nazev;kde=autor;kde=klic_slova;stav_filtr=obhajena;typ=1;typ=2;typ=3;typ=5;typ=6;typ=8;typ=7;fakulta=60;obdobi=2022;obdobi=2021;obdobi=2020;obdobi=2019;obdobi=2018;obdobi=2017;obdobi=2016;obdobi=2015;obdobi=2014;obdobi=2013;obdobi=2012;jazyk=1;jazyk=3;jazyk=2;jazyk=29;jazyk=182;jazyk=22;jazyk=23;jazyk=4;jazyk=28;jazyk=-1
https://www.vinarskepotreby.cz/out/media/78bfec77-79f4-4df7-858f-fb4903484040.pdf
SG asi není příliš vhodný pro batonáž, ale když Vás to baví. Vzhledem k rozsahu témat jsem níže přidal několik odkazů.
Závěrečné práce o batonáži (https://is.mendelu.cz/zp/index.pl):
Pokud nepomohlo provzdušnění při stočení, které by mělo být bez síry, tak lze použít tekutou měď https://www.vinarskepotreby.cz/desulfin-100g-aeb-1.html?listtype=searchfulltext&searchparamfull=m%C4%9B%C4%8F.
Z příspěvku není zřejmé jestli byl mošt odkalený, ale nejlepší ochranou proti sirce je odkalení moštu + výživa, jak je uvedeno výše a v pozdějších fázích pravidelné míchání kvasnic i v případ, že neplánujete delší ležení na kvasnicích.