Kodak

Tento typ chlazení (otvorem v plovoucím víku) používáme roky a naprosto stačí zajistit aby se k moštu nedostaly mušky např. kouskem plátna či gázy. Samotná potřeba chlazení je v řádech dnů, pak se dokvášející víno uchladí ve sklepě samo a chlazení lze vyjmout a otvor utěsnit kvasnou zátkou. Tento postup je také velmi praktický, protože chlazení se používá do dalších kvasících moštů, tak jak je postupně sbíráme a lisujeme.

Příloha se nenatáhla. Tak pokud bude zájem zašlu na mail.

Zdravím. Postupně přecházíme u bílého na nerez, vše 300 l s plovoucím víkem. Nerezy používáme na vše. Slouží k odkalení, kvašení, batonáži i uchování vína. Od objemu 300 l je vhodné při kvasu chladit. Nerez vede dobře teplo a nádoby 200 l by se asi mohly při kvasu uchladit samy (ve studeném sklepě). Pro bezproblémové stáčení doporučuji plovoucí víko s otvorem uprostřed. Pokud by byl u okraje tak se nedá moc dobře s obsahem míchat když je to potřeba. Kromě jednoho kusu máme vše od Prudíka. Nejstarší kusy již skoro 10 let a naprosto bez problémů. Sem tam je potřeba nová duše, nebo pumpička a některé jsou trochu narezlé na venkovních svárech. Jedno důležité upozornění. K plovoučce je nutné se chovat jako ke klasické nádobě, tzn. klasicky dolévat. Pokud si někdo myslí, že bude po dvou litrech odebírat a vždy pak spustí víko tak může být výsledkem dost zklamaný. Výhoda plovoucího víka je v tom, že mám v jedné nádobě jakékoliv množství jaké se v daném roce urodí a nemusím jako u jiných nádob řešit že mám víc či míň než je obsah té nádoby.

1 dílek na zkumavce je 10 mg SO2 ale na 1 litr ne na 100 litrů! Zkumavka má cca 15 dílků a vy jste v polovině. Kde by musela zkumavka končit pokud by to bylo na 100 l! Takže správně se Vám to nezdálo logické. 70 volné síry je docela dost, takže nesířit.

Díky.