CC

Pokud chceš nejprve osadit plochu do 10 arů pro vlastní potřebu, tak bych se tou administrativou nezatěžoval. Žádost bych si podal,až to bude aktuální. Ono uvidíš, že i těch 10 arů je hodně práce, pokud to máš jako koníček při zaměstnání. Ten hektar už je dřina. Myslím, že by neměli mít problém s tím ti zpětně tu již osázenou plochu „zlegalizovat“. Ale zeptej se jich..

Já stavěl před 4 lety – stejný způsob, mírný svah. Výkop max. 4,5 m hluboký v čele výkopu (víc do hloubky jsem nemohl jít kvůli spádu odpadní roury a větší mechanizace než traktorbagr se mi na pozemek nedostal). Tím pádem základ-deska v cca 4m, plus výška sklepa 2-2,5m.. Vzadu tím pádem zbýval na zásyp 1 m a vepředu 0,5 m. Udělal jsem zásyp cca 0,5-1 m nad terén, ve výsledku 1,5m silná vrstva hlíny. Sklep kompletně hydroizolovaný, suchý. Teplota 8-15 C. Mám jen 9 schodů a dveře jsou na jih, čili max.tepla jde v létě do sklepa dveřmi. Za dveřmi jsem dal závěs ze silného filcu, jinak bych měl v létě 20 C. Koukni na fotkyze stavby našeho sklepa tady: http://klenby.com/strelice/

Většinu živin (N, P, K, Ca, Mg, Mn, S…) réva získává opravdu z oněch vrchních cca 50 cm půdy, kde se přirozeně vyskytuje největší množství organických látek, které zásluhou působení mikroorganismů mineralizují a uvolňují živiny do půdy. Z hlubších vrstev réva čerpá zejména vodu, ale živiny samozřejmě také – v menší míře. Zde se jich totiž v rozpustné formě moc nevyskytuje. Proto réva trpí v suchu nedostatkem dusíku např. Pokud používáte lehce rozpustná hnojiva (NPK), je nutná jejich aplikace na jaře. Hnůj, kompost a další organická hnojiva se zase aplikují na podzim.
Zelené hnojení bobovitými rostlinami má určitě význam, zejména – jak píše Moll – co se týče dusíku, ale některé hluboce kořenící druhy (vičenec ligrus, vojtěška) mají hodně hluboké kořeny (přes metr) a umí „vytahovat“ minerály z hlubších vrstev, ukládat je do svých těl a po jejich zmulčování/zarytí je po rozkladu uvolňují do okolí. Takových rostlin je spousta (nazývají se „dynamické akumulátory živin“ – lze je vyhledat na internetu) a lze je využít..

15.9. Střelice u Brna, Cabernet cortis + Cabernet cantor, panenská úroda 100 kg / 300 keřů, cukernatost 24 °ČNM.

Nebo mě napadlo přimíchat do vína kaly z vylisovaného moštu. Jimi se vylepšuje druhák, tak proč ne starší víno..