CC

Pokud jsi naměřil 20-21° refraktometrem z bobulí přímo ve vinohradu, tak výsledný mošt bude mít tak o 1-2 °méně. Při průchodu vinohradem totiž sbíráš a měříš ty vyzrálejší bobule (pokud je cíleně netrháš z odvrácené strany hroznu, zevnitř hroznu apod.) – vlastní zkušenost. Ideálně je nasbírat kýbl namátkově vybraných hroznů, pomačkat je a pak měřit.. A těch 20 °ČNM je podle mne na Solaris málo – jak píšu výše. Na burčák dobrý, ale víno jedině udělat polosuché / polosladké, ale pak v tom budeš mít málo alkoholu a bude to náchylné na nemoci..

https://www.jizni-svah.cz/2019/05/prvni-seznameni-s-vinarstvim-sklep-58.html

Na podnož to nevypadá.. Typnu odrůdu – Solaris?

A proč se jich chceš tak nutně zbavit? Myslíš, že 10 zámotků ve vinohradu ti ovlivní množství sklizených hroznů? Nemyslíš, že lepší je tam prostě nechat a mít radost z toho, že se jim u tebe ve vinohradu líbí? Nebo jsi snad přemýšlel nad postříkáním celého vinohradu insekticidem tak, aby v něm nepřežil žádný hmyz? Pokud není výskyt zobonosky masový, nic bych s tím nedělal.. Ale uvidíš, co ti poradí další vinaři. Mou radu neber na 100%, já nejsem typickej vinař – já mám rád, když v mém vinohradu rostou a žijí i jiná stvoření, než jen vinná réva 🙂

viz strana 16-17: https://www.boretice.cz/obrazky-soubory/boreticke-listy-01-2017-02-web-d0e6c.pdf

1. provázek délky vysazovaného řádku.
2. kus kartonu širokého polovinu plánovaného rozestupu sazenic (např. rozestup sazenic 100 cm – karton široký 50 cm)
3. provázek navinout na karton a barevným lakem ve spreji příčně na jednom místě udělat čáru.
4. po rozvinutí provázku máte na provázku barvou vyznačené plánované rozestupy, konce uvázat na kolíky.
5. vyznačit na pozemku rozestupy řádek a provázek posunovat.

No, ačkoliv jsem si řekl že už se k této problematice nebudu vyjadřovat, tak ale – omlouvám se za to – zase musím :-)). Wimpi, ve všech nových (a možná i starých) učebnicích se u popisu té které odrůdy udává doporučený počet ponechaných plodných oček na tažni na metr čtvereční plochy vinohradu (např. 5-6 oček/m2 pro vína s přívlastkem, 7-8 oček/m2 pro jakostní vína). Nikoli počet plodných oček na keř, či na metr délky drátěnky. A to právě proto, že každý máme ten svůj vinohrad v jiném sponu. V knize PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY – MODERNÍ VINOHRADNICTVÍ od prof. Pavlouška, kterou jistě také doma máte, je na straně 198 taková tabulka. Tam je u meziřadí 2,4 m širokého optimální počet letorostů na metr délky drátěnky 12-14 !! To je 7-8 cm na 1 letorost! A to je propočítáno na zatížení 5-6 plod.oček/m2, čili vína s přívlastkem, pro jakostní vína to dělá skoro 20 letorostů! To je blázinec! Tím ten běžný vánek neprofoukne ani za zlaté prase! Čili ty počty jsem si nespočítal sám, to už udělaly pomazané hlavy dávno přede mnou. Také to Vámi neoblíbené slovo „stejný“ jsem si já nevymyslel, to tak prostě je. Můj zdravej rozum mi říká, že lepší je mít sice meziřadí jen 1,2 metru, ale letorosty hezky 15 cm od sebe. Tím větéreček profoukne ve všech 4 směrech bez problémů. Jako prevence plísňových chorob je důležité, aby vinohradem mohl profukovat větřík KOLMO na řádky, nikoliv aby byl průvan v meziřadí. To vám hrozny neosuší. No, a protože se stále bavíme o počtu letorostů na metr čtvereční, nikoli na keř, tak ano, při husté výsadbě je – jak píše Kodak – mnohem nižší zatížení na keř. Francouzi mají takový ideál, že co keř, to max 1 lahev vína (tj. max 1 kg hroznů). Ve výsledku je hektarový výnos stejný, ale spíše menší, než při „klasickém“ (jak vy píšete „optimálním“) širokém sponu. Tudíž žádné – jak píšete: “ maximální honba za kvantitou. Prostě snaha „vydolovat“ z daného pozemku maximální produkci.“ Hned vám řeknu proč.
Dále se ptáte: „které kořeny poskytnou lepší kvalitu, ty, které jsou natěsnané jeden na druhém.. ..anebo ty, které mají kolem sebe dostatečný objem půdy s dostupnými živinami a dostupnou vláhou?“ „A“ je správně. Hustou výsadbou ke kvalitnímu hroznu. Konkurence mezi kořeny jednotlivých keřů způsobí, že keř nekoření mělce, ale velkou část jich má v hlubších horizontech. A tím se dostáváme k vaší zmínce o suchu: Pokud nechceme zavlažovat a máme strach ze sucha, tak hustá výsadba je podle všeho ta správná cesta. Následující (třeba suché) roky ukáží, která z teorií je ta správná.
Teď zpátky k tomu „vyčerpávání“ půdy. Není přímá úměra mezi hustotou výsadby a vyčerpáním půdy. Je přímá úměra mezi VÝNOSEM NA HEKTAR a vyčerpáním půdy. Vinaři, kteří si dají tu práci a vysazují v hustém sponu, cílí na kvalitu výsledného vína, mají tendenci výnos na keř snižovat (redukce násady, půlení hroznů..), než keře přetěžovat. Já mám svůj cabernet cantor a cortis ve sponu 1,25 x 0,8 m. Je to mladý vinohrad, loni měl teprve panenskou úrodu. Keře stříhám na 2-3 dvouoké čípky, následným podlomem nechávám max 5 letorostů na keř. 5 letorostů na 80 cm délky drátěnky (15 cm na letorost, kolik máte vy?). I přes velké listy je to velmi vzdušné. Vylamování zálistků a odlisťování v zoně hroznů je samozřejmost. Jak známo, na letorostech rašících z bazálních oček loňského letorostu rostou v průměru menší hrozny, čili není nutné provádět zelenou sklizeň či půlení hroznů. Přechodem z tažně na čípky si tuto práci ušetříte. Ve výsledku budu mít na keři do 10 hroznů, cca po 100 gramech (můj předpoklad – čas ukáže, zda nebudu muset ty hrozny ještě půlit). Takže za mne ideál: hustá výsadba, řídká a vzdušná listová stěna, nízké zatížení keře i celého vinohradu, kvalitní a zdravý materiál. Nejde o: testování „moderní“ husté výsadby, je to návrat ke kořenům.. Tak se réva i u nás dříve pěstovala, jen to u nás (až na malé výjimky) dodnes nepřetrvalo.. Na závěr jen dodávám, že můj vinohrad má 7 arů / 700 keřů, čili si můžu dovolit si s tím v takovémto měřítku hrát.