Jakub Bartoník

(0,25 % plochy vinic)
Zápis do Státní odrůdové knihy 1983

Odrůda vzniklá prací Ing. J. Veverky a Ing. F. Zatloukala ve Šlechtitelské stanici vinařské v Perné křížením (Neuburské x Ryzlink rýnský).
Je středně bujného růstu, hrozen středně velký s malou, kulatou bobulí žlutozelené barvy, která má tenčí slupku, a proto snadno podléhá napadení plísní šedou. Hnití hroznů se zmírňuje na sušších stanovištích. Odrůda je velmi plodná a hrozny mívají poměrně vysokou cukernatost.

Při pečlivém ošetřování proti působení plísně šedé lze pravidelně docilovat vína s přívlastkem pozdní sběr nebo výběr hroznů. Kvalitní, plné víno má charakter vín Ryzlinku rýnského s intenzivnějšími aromatickými látkami širšího spektra, což vytváří určitou kořenitost, ale snižuje svižnost a eleganci vlastní vínům Ryzlinku rýnského.

Základní charakteristika jakostního vína

Zelenožlutá barva, vůně podobná Ryzlinku rýnskému, ale intenzivnější, kdoulově-lipová, víno až mohutné, harmonické, mírně kořenité.

Víno má zajímavé aromatické látky a jemné třísloviny.

Nejvýznamnější vinařská událost opět poskytne prostor vinařům, aby ukázali odborné porotě svoji zručnost při řezání révy vinné a utkali se v netradiční disciplíně o hlavní trofej – zlaté nůžky. „Na mistrovství se hodnotí především kvalita a čistota řezu. Rychlost není rozhodující veličinou, je nutné prokázat zkušenosti a um“ uvádí Miloš Balga, jednatel společnosti BS Vinařské potřeby, která je organizátorem mistrovství.

Opět dvě soutěžní kategorie

Soutěžit se opět bude ve dvou kategoriích JUNIOR (žáci a studenti odborných škol a mládež do 21 let včetně) a ELITE (soutěžící starší 21 let). Ve speciální soutěžní kategorii potom budou opět zvlášť oceněny za své výkony i soutěžící ženy.

V areálu vinařství Château Valtice bude v průběhu celého dne připravený pro vinaře i diváky bohatý doprovodný program, jehož součástí budou i odborné přednášky a prezentace techniky a produktů pro vinaře.

Soutěž vznikla v roce 1993 jako neformální setkání vinařů. Postupně se z amatérské akce stala seriózní a vyhledávaná celostátní soutěž nejlepších řezáčů révy vinné, která má dobrý zvuk jak mezi vinaři, tak i odborníky z oboru vinohradnictví.

Společnost BS vinařské potřeby se již několik let podílí na přípravě stejné soutěže na Slovensku. Stejně jako v předchozích dvou letech je také hlavním organizátorem dalšího ročníku, který se uskuteční v únoru 2017.

Registrovat se můžete již nyní na 

marketing@vinarskepotreby.cz.

Údaje pro registraci: Jméno a příjmení, kategorie / rok narození, adresa/vinařství/škola, e-mail a telefon

V Čechách a na Moravě se réva vinná pěstuje do 300 m. n. m. Ojediněle na chráněných stanovištích do 500 m. n. m. Pro kvalitní sklizeň je nutné vyhýbat se mrazovým kotlinám a studeným místům s možným výskytem jarních mrazů. Základním kamenem všech pletiv révy vinné je voda. Vytváří při mrazových podmínkách led a tím poškozuje buňky.

Mrazuvzdornost = odolnost vůči mrazu

Schopnost rostlin dlouhodobě zabránit vzniku ledu uvnitř buněk. Přítomnost osmoticky aktivních látek (cukry, aminokyseliny…), vede ke snížení bodu tuhnutí. Jedná se o mechanismus, který je účinný pouze při mírných mrazech. Proto je pro révu vinnou důležitější schopnost udržovat vodu v tekutém stavu i pod očekávaným bodem mrazu. Mrazuvzdornost může být snížena při pozdní sklizni s vysokým výnosem, při poškození révového keře chorobami nebo při stresu ze sucha během vegetace. Réva vinná disponuje vlastností aklimatizovat se na mrazové podmínky. Z rostliny citlivé na mráz se časem stává rostlina odolná vůči mrazu. Proces aklimatizace začíná zráním hroznů a pokračuje až do opadu listů. V průběhu procesu vznikají nové látky – bílkoviny, cukry a aminokyseliny, které zvyšují mrazuvzdornost révy vinné.

Mrazuvzdornost je závislá na teplotních výkyvech během zimního období. Pokud teplota vzduchu klesá, nebo je pod bodem mrazu, mrazuvzdornost se zvyšuje. Dále pokud dojde ke zničení 50 % primárních oček uprostřed zimy, dochází ke zvýšení mrazuvzdornosti révy vinné. Nejvíce ovlivňují mrazuvzdornost látky (škrob, sacharidy) v pupenech a letorostech. V průběhu vyzrávání jednoletého dřeva dochází ke zvyšování obsahu škrobu, který se snižuje při nízkých teplotách. Po snížení obsahu škrobu nastává zvyšování obsahu glukózy. Ta pozitivně ovlivňuje mrazuvzdornost révy vinné.

Očka -15°C – dřevo -20°C?

Odrůdy Vitis vinifera jsou schopné snášet teploty -21 až -23 °C. K zimním mrazům jsou nejodolnější druhy Vitis amurensis a Vitis riparia, a to dokonce k teplotám -30°C až -40°C. Vyšší mrazuvzdornost vykazují také interspecifické odrůdy. Nejodolnější vůči mrazům je kmínek. Pozdě zrající odrůdy drží déle vyšší obsah vody ve dřevě, a proto dochází k následnému praskání kmínků. U letorostů je proti poškození zimními mrazy citlivější lýko něž dřevo. Snášenlivost oček k nízkým teplotám je odlišná. Očka dokážou snést teploty dlouhodobě -15°C ojediněle i -18°C. Vrcholová očka na letorostech jsou proti mrazuvzdornosti citlivější než očka bazální. Nejcitlivější jsou hlavní očka, poté sekundární a terciární očka. Poškození pletiv dřeva révy vinné muže být zprvu špatně viditelné a může se projevit až později.

Seznam použité literatury:

Pěstování révy vinné

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D.