Mrazuvzdornost révy vinné
V Čechách a na Moravě se réva vinná pěstuje do 300 m. n. m. Ojediněle na chráněných stanovištích do 500 m. n. m. Pro kvalitní sklizeň je nutné vyhýbat se mrazovým kotlinám a studeným místům s možným výskytem jarních mrazů. Základním kamenem všech pletiv révy vinné je voda. Vytváří při mrazových podmínkách led a tím poškozuje buňky.
Mrazuvzdornost = odolnost vůči mrazu
Schopnost rostlin dlouhodobě zabránit vzniku ledu uvnitř buněk. Přítomnost osmoticky aktivních látek (cukry, aminokyseliny…), vede ke snížení bodu tuhnutí. Jedná se o mechanismus, který je účinný pouze při mírných mrazech. Proto je pro révu vinnou důležitější schopnost udržovat vodu v tekutém stavu i pod očekávaným bodem mrazu. Mrazuvzdornost může být snížena při pozdní sklizni s vysokým výnosem, při poškození révového keře chorobami nebo při stresu ze sucha během vegetace. Réva vinná disponuje vlastností aklimatizovat se na mrazové podmínky. Z rostliny citlivé na mráz se časem stává rostlina odolná vůči mrazu. Proces aklimatizace začíná zráním hroznů a pokračuje až do opadu listů. V průběhu procesu vznikají nové látky – bílkoviny, cukry a aminokyseliny, které zvyšují mrazuvzdornost révy vinné.

Mrazuvzdornost je závislá na teplotních výkyvech během zimního období. Pokud teplota vzduchu klesá, nebo je pod bodem mrazu, mrazuvzdornost se zvyšuje. Dále pokud dojde ke zničení 50 % primárních oček uprostřed zimy, dochází ke zvýšení mrazuvzdornosti révy vinné. Nejvíce ovlivňují mrazuvzdornost látky (škrob, sacharidy) v pupenech a letorostech. V průběhu vyzrávání jednoletého dřeva dochází ke zvyšování obsahu škrobu, který se snižuje při nízkých teplotách. Po snížení obsahu škrobu nastává zvyšování obsahu glukózy. Ta pozitivně ovlivňuje mrazuvzdornost révy vinné.
Očka -15°C - dřevo -20°C?
Odrůdy Vitis vinifera jsou schopné snášet teploty -21 až -23 °C. K zimním mrazům jsou nejodolnější druhy Vitis amurensis a Vitis riparia, a to dokonce k teplotám -30°C až -40°C. Vyšší mrazuvzdornost vykazují také interspecifické odrůdy. Nejodolnější vůči mrazům je kmínek. Pozdě zrající odrůdy drží déle vyšší obsah vody ve dřevě, a proto dochází k následnému praskání kmínků. U letorostů je proti poškození zimními mrazy citlivější lýko něž dřevo. Snášenlivost oček k nízkým teplotám je odlišná. Očka dokážou snést teploty dlouhodobě -15°C ojediněle i -18°C. Vrcholová očka na letorostech jsou proti mrazuvzdornosti citlivější než očka bazální. Nejcitlivější jsou hlavní očka, poté sekundární a terciární očka. Poškození pletiv dřeva révy vinné muže být zprvu špatně viditelné a může se projevit až později.
Seznam použité literatury:
Pěstování révy vinné
Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D.