Mrazuvzdornost révy vinné

V Čechách a na Moravě se réva vinná pěstuje do 300 m. n. m. Ojediněle na chráněných stanovištích do 500 m. n. m. Pro kvalitní sklizeň je nutné vyhýbat se mrazovým kotlinám a studeným místům s možným výskytem jarních mrazů. Základním kamenem všech pletiv révy vinné je voda. Vytváří při mrazových podmínkách led a tím poškozuje buňky.

Mrazuvzdornost = odolnost vůči mrazu

Schopnost rostlin dlouhodobě zabránit vzniku ledu uvnitř buněk. Přítomnost osmoticky aktivních látek (cukry, aminokyseliny…), vede ke snížení bodu tuhnutí. Jedná se o mechanismus, který je účinný pouze při mírných mrazech. Proto je pro révu vinnou důležitější schopnost udržovat vodu v tekutém stavu i pod očekávaným bodem mrazu. Mrazuvzdornost může být snížena při pozdní sklizni s vysokým výnosem, při poškození révového keře chorobami nebo při stresu ze sucha během vegetace. Réva vinná disponuje vlastností aklimatizovat se na mrazové podmínky. Z rostliny citlivé na mráz se časem stává rostlina odolná vůči mrazu. Proces aklimatizace začíná zráním hroznů a pokračuje až do opadu listů. V průběhu procesu vznikají nové látky – bílkoviny, cukry a aminokyseliny, které zvyšují mrazuvzdornost révy vinné.

Vinice_zimní_období

Mrazuvzdornost je závislá na teplotních výkyvech během zimního období. Pokud teplota vzduchu klesá, nebo je pod bodem mrazu, mrazuvzdornost se zvyšuje. Dále pokud dojde ke zničení 50 % primárních oček uprostřed zimy, dochází ke zvýšení mrazuvzdornosti révy vinné. Nejvíce ovlivňují mrazuvzdornost látky (škrob, sacharidy) v pupenech a letorostech. V průběhu vyzrávání jednoletého dřeva dochází ke zvyšování obsahu škrobu, který se snižuje při nízkých teplotách. Po snížení obsahu škrobu nastává zvyšování obsahu glukózy. Ta pozitivně ovlivňuje mrazuvzdornost révy vinné.

Očka -15°C - dřevo -20°C?

Odrůdy Vitis vinifera jsou schopné snášet teploty -21 až -23 °C. K zimním mrazům jsou nejodolnější druhy Vitis amurensis a Vitis riparia, a to dokonce k teplotám -30°C až -40°C. Vyšší mrazuvzdornost vykazují také interspecifické odrůdy. Nejodolnější vůči mrazům je kmínek. Pozdě zrající odrůdy drží déle vyšší obsah vody ve dřevě, a proto dochází k následnému praskání kmínků. U letorostů je proti poškození zimními mrazy citlivější lýko něž dřevo. Snášenlivost oček k nízkým teplotám je odlišná. Očka dokážou snést teploty dlouhodobě -15°C ojediněle i -18°C. Vrcholová očka na letorostech jsou proti mrazuvzdornosti citlivější než očka bazální. Nejcitlivější jsou hlavní očka, poté sekundární a terciární očka. Poškození pletiv dřeva révy vinné muže být zprvu špatně viditelné a může se projevit až později.

 

 

 

Seznam použité literatury:

Pěstování révy vinné

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph. D.