Wimpi

Vytvořené odpovědi

Prohlížíte 10 příspěvků - 1 z 15 (celkem z 35)
  • Autor
    Příspěvky
  • odpověď na: Úpal?? #221412

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Podle mě je to typický úžeh.

    odpověď na: Hálčivec #219745

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Na fotce není žádný hálčivec, resp. nejsou na ní patrné žádné stopy po napadení hálčivcem. Některé odrůdy mají povrch horní plochy mladých lístķů jakoby chlupatý. Chloupky se s rozvojem listu samovolně ztratí.

    odpověď na: Filtrace červené víno #210126

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Když se ucpaly desky S 40N, musel jste na nich vidět jak a čím jsou zanesené. Ucpaly se pevnými částicemi, obsaženými ve víně. Takže vámi filtrované červené víno nemohlo být dostatečně vyčiřené pro tento typ použitých filtrů a jejich hustotou. Použijte nejhrubší desky S 100N.

    odpověď na: mechanizované okopávání #206168

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Ručně okopávat 30 arů vinohradu bych věru nechtěl (= galeje). Na komfortu a proveditelnosti strojního kypření a odplevelování půdy má velký vliv způsob vysazení keřů, čili jaké jsou rozteče mezi řadami, jak jsou široká zatravněná meziřadí, jak jsou široké bezplevelné příkmenné pásy, jak jsou vysoké kmínky. Obtížné a problematické je obdělávání úzkých příkmenných pásů, které leží přímo pod nízko posazenou a širokou listovou stěnou. Obecně platí: vysoké kmínky a široké rozteče mezi řadami jsou pro tento případ výhodnější, protože se tam člověk dostane s technikou. U ručně vedeného půdního kultivátoru je velmi důležité, aby měl stranově výklopná řídítka, protože s rovnými pevnými řídítky nelze projít těsně kolem listové stěny a stroj má tendenci stále zajíždět do kmínků a sloupků.
    K odplevelení (nikoli k hloubkovému kypření) pásů pod keři používám celkem spokojeně tuto techniku: MOTOR + PLEČKA. A k tomu ještě na drobné docmrdávky TOTO.
    Pokud ale máte bezplevelné pásy uprostřed řad a nikoli pod keři, lze použít jakýkoli půdní kultivátor (ratavátor) i s rovnými řídítky.
    Ten nástavec na křovořez, na který se ptá Martinezos mi připadá vhopdný jen pro malé plochy, čili vyloženě hobby použití na záhony na zahrádce nebo na drobné dodělávky, ale ne na pořádnou akci do vinohradu.

    odpověď na: Zahuštěná výsadba #205606

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    CC: Kometě bohužel musím fandit na dálku, až z podhůří Šumavy, konkrétně od Strakonic, takže to moje vinaření je spíš takové pošetilé experimentování a věčné učednictví. Ale o to větší je to vzrůšo, což mě na tom baví. A protože auta mají kola, tak ten přípitek a pokec se skleničkou bych neviděl nereálně (:-))

    odpověď na: Zahuštěná výsadba #205595

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    S některými věcmi pane CC, které jste uvedl, nemohu souhlasit, ale nebudu to dál rozmazávat, nechci být dotíravý. Ale v tom základním, že nízké zatížení keřů přináší kvalitnější úrodu, než vysoké zatížení, si zcela rozumíme. Na váš dotaz, „kolik já mám na letorost“ odpovím takto: Když budete provádět redukci násady ve své zahuštěné výsadbě, tak jak jste ji nyní popsal, tak já ve své, oproti Vám relativně rozvolněné výsadbě, dosáhnu téhož výsledku prakticky bez redukce úrody. Stačí mít pro bujné odrůdy spon alespoň 2 x 1,5 metru a střihat na tažně s osmi až deseti očky. Konkrétně zmíněná velmi bujná odrůda Cabernet Cortis u mne vytváří na réví internodia dlouhá kolem 15 až 20 cm. To znamená osm plodných oček na jednom tažni, nataženém od kmínku ke kmínku. Z nich osm letorostů a na nich cca 2,5 kg hroznů. Když vezmu kalkulačku, jsem na tom se zatížením keřů kvalitativně stejně nebo lépe než Vy, a navíc mohu mezi keři volně procházet po zatravněném středovém pásu a provádět neomezeně veškeré práce (například odplevelení příkmenných pásů motorovou plečkou do šířky 120-140 cm). Pěstuji na vysokou listovou stěnu, snažím se keřům v rámci možností dopřávat přirozené volnosti. No, když si vzpomenu, jak vypadaly moje keře odrůdy CC při panenské úrodě a jak vypadají nyní po třech dalších úrodách, je to dosti velký rozdíl (pěstuji pravokořenné, neb jsem mimo vinařské oblasti).
    Jinak mi připadá, že diskuse na dané téma je spíše věcí osobních preferencí a individuální pěstitelské filosofie, než sporu, který lze rozsoudit s jednoznačným výsledkem. Ve hře je totiž velmi mnoho proměnných. Dalo by se o tom diskutovat do nekonečna. Ale protože Sparťan stejně zůstane Sparťanem a Komeťák Kmeťákem otázkou je, zda to má cenu. (Já su Komeťák (:-)).

    odpověď na: Zahuštěná výsadba #205589

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Já mám velký problém přijmout názor, že keře, které si silně vzájemně konkurují a vzájemně se omezují v růstu, čili strádají, díky tomu poskytnou kvalitnější hrozny. (Jen na okraj – co jsou to vlastně ty „kvalitnější hrozny“? Více cukrů? Lepší skladba kyselin a aromatických látek? Méně plísní?). Z vlastní zkušenosti, zejména z posledních tří let, kdy nás v létě opakovaně postihlo silné dlouhodobé sucho, mám odpozorováno, že v takovéto stresové situaci keře silně omezí vnitřní látkovou výměnu a standardní životní fukce. Je zahájen boj o holé přežití, přičemž keře si například samy začnou redukukovat asimilační a výparnou plochu tím, že samovolně shazují starší listy a letorosty zcela zastaví svůj růst. A pozor – přirozený vývoj plodů se v této stresové situaci skoro zastaví, což má za následek, že cukry v bobulích nejdou nahoru, čili hrozny přestanou dozrávat. To je praktický výsledek sucha u mne. Pochybuji o tom, že by takovéto vystresované a hibernující rostliny zároveň vytvářely „kvalitnější“ hrozny. A něco obdobného se bude dít právě při zahuštěné výsadbě a to po celou sezonu – bude to trvalý chronický problém. Další věc – pokud někdo u nás (nikoli ve Francii) se sám rozhodne testovat tyto „moderní“ zahuštěné výsadby, je třeba ocenit jeho novátorskou odvahu. Ale protože u nás jsou trochu jiné podmínky než v tradičních vinařských zemích, byl bych velmi opatrný. Pokud někdo zkouší zahuštěnou výsadbu (např. Michlovský, Gloss), neznamená to automaticky, že je to tak ve všech případech nejlepší a hurá všichni do toho! Zmínění pánové jsou jistě velmi zkušení pěstitelé, kterým nikdo z nást tady nesahá po kotníky. Jsem přesvědčen, že když do toho šli, měli to velmi důkladně rozmyšlené a byli si dobře vědomi i případných rizik.

    odpověď na: Zahuštěná výsadba #205585

    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    A já zase musím reagovat na příspěvek pana CC, resp. na jeho prvou část, zabývající se hustotou výsadby. Vaše výpočty jsou matematicky správné, o tom žádná. Vaše úvaha spočívá v tom, že když na určitou danou plochu vysadíme keře v hustém sponu co nejblíže k sobě a v těsných řadách, tak při určitém optimálním rozestupu letorostů od sebe, nám pro tuto plochu vyjde jejich celkový počet. A když oproti tomu na stejně velkou plochu vysadíme keře dál od sebe, tedy v širších řadách a širších roztečích, stejný počet letorostů bude na sobě více nahloučený a tedy stěna bude více zahuštěná. OK, je to tak. Pozor ale – důležité slovo v předešlé větě je slovo „stejný“. Toto slovo je dle mého názoru právě to špatné na Vaší úvaze. Jsem přesvědčen o tom, že z principu je u bujně rostoucích odrůd nesprávné snažit se nacpat na 1 hektar 10 000 keřů, čemuž odpovídá právě doporučovaný spon 1,2 x 0,8 m. Myslím si, že to nemá nic společného s kvalitou, ale že je to maximální honba za kvantitou. Prostě snaha „vydolovat“ z daného pozemku maximální produkci. Musíme se totiž podívat taky pod zem. Tam rostou kořeny. Ptám se, které kořeny poskytnou lepší kvalitu, ty, které jsou natěsnané jeden na druhém, jako kdyby rostly v květináči, anebo ty, které mají kolem sebe dostatečný objem půdy s dostupnými živinami a dostupnou vláhou? Která půda se rychleji vyčerpá, ta která bude řídce osázená anebo ta, která bude osázená hustě? Které keře budou odolnější suchu, které nás v poslední době tak sužuje? A když koukneme nahoru, nad zem, tam jsou listy a na ně v létě a na podzim útočí padlí. A zase se ptám, které keře budou odolnější, ty které mají široká meziřadí, kterým může vítr volně profukovat anebo ty, v jejichž těsných řadách nelze skoro ani projít? Atd, atd. Prostě a jednoduše, myslím si, že z principu špatná je snaha nahloučit na malý prostor co nejvíc keřů. Myslím si, že keře by se měly vysazovat v optimálním sponu, tedy v širokých řadách a širokých roztečích, na keřích by měl být optimální počet plodných oček, tak aby letorosty mohly vyrůstat v potřebné vzdálenosti od sebe cca 15 cm a keře by měly mít tolik letorostů, kolik odpovídá jejich vitalitě růstu, tak aby keře v průběhu celé vegetace neinklinovaly k předčasné tvorbě fazochů a neplodných letorostů. Čili suma sumárum, žádné zahuštěné výsadby, ale výsadby rozvolněné s optimálně omezeným počtem keřů na dané ploše. Nevýhoda toho je jen jedna jediná – nižší produkce!


    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Myslím si, že důvodem velmi úspěšného pěstování odrůdy Marquette v okrajové oblasti Královehradecka (viz. předešlý příspěvek) není terrior, ale hlavně příkladná péče pěstitele. Za povšimnutí na fotce stojí zejména pečlivě udržovaná listová stěna, která je vysoká (= dostatečná asimilační plocha) a zároveň vzdušná (prevence proti padlí), s absencí konkurujících si letorostů a zálistků. Z mého pohledu nedostižně úchvatné! Zvláště, jedná-li se o jankovitě rostoucí Marquette. Za pozornost a zamyšlení též stojí pěstitelovo upozornění na potřebu výsadby do širšího sponu, nabyté jeho osobní trpkou zkušeností se zahuštěnou výsadbou. Je to v přímém rozporu s tím, co tady v diskusích v poslední době čtu o tom, jak se mnozí začínající pěstitelé snaží PIWI odrůdy, které jsou vesměs bujně rostoucí, nahloučit co nejvíce na sebe s vizí „kvalitní úrody“. Dle mého názoru výsledkem bude pravý opak, zaviněný problémy se zahuštěnou kořenovou soustavou (výživová a vláhová konkurence) a problémy s padlím kvůli zahuštěné listové ploše s mizernou vzdušnou ventilací. O problémech se zelenými pracemi nemluvě. Cesta ke kvalitě nevede přes kvantitu, ale naopak je třeba poskytnout keřům potřebný životní prostor, aby mohly prokázat svůj plný potenciál.


    Wimpi
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Ježkovitě neuspořádaný bujný růst s tendencí na silné zahušťování u Marquette povrzuji, a v porovnání s osataními i nižší výnos (cca o 20 % ?) rovněž. Ovšem CC je také hodně bujná odrůda – u mě vytváří dlouhé a silné letorosty, takže nároky na zelené práce jsou rovněž značné. Podobně je na tom i Golubok. Chce to holt výsadbu ve větším sponu, nedoporučuji je sázet blíže, než 1,5 metru od sebe a vybudovat drátěnku pro vysokou listovou stěnu, jinak nastanou velké porblémy. Kdežto Regent, Rondo i Nero jsou růstově v normě. Mluvím o pravokořenných rostlinách. Rondo se mi ze všech výše jmenovaných jeví jako nejpozdnější. Co se týká padlí, tak to chce polohu s dobrou vzdušnou ventilací a neměl by být zásadní problém. V porovnání výše uvedených odrůd jsou u mě na tom poněkud hůře CC, Marquette, Golubok a Rondo, ale není to žádná katastrofa, čili celkem v pohodě.

Prohlížíte 10 příspěvků - 1 z 15 (celkem z 35)