Myslel jsem, že tohle téma je o hydraulickém lisu, ne o tom, jak se má nebo nemá lisovat. JiriS tady řeší nízkou výlisnost, která je patrně vinou špatného lisu se slabou hydraulikou, který už na první pohled vypadá podezřele.
Co se týče správného lisování, myslím že pokud se nehraje na čas (tedy pokud nejde o podnikání, ale o hobby), nejde o to, jak moc se to ke konci zmáčkne, ale o to, co z lisu teče a co se s tím udělá. Když někdo chce oddělovat už samotok, ať si ho oddělí, když chce oddělit dotažek, nebo mošt/víno ze zmiňovaného druhého lisování, po přehrabání matolin, tak ho prostě oddělí, o tomto psal už i prof. Kraus. Tím, že se matoliny vylisují „do sucha“ se snad nespáchá žádný hřích, pokud to co se vylisuje z druhého lisování se použije třeba na burčák, nebo na víno druhořadé kvality, na takové to denní popíjení během manuální práce na zahradě nebo ve vinohradě. Ti co mají vinařinu jako byznys nad nějakým doliskem třeba velkoryse mávnou rukou, nebo matoliny zpracují třeba na zmiňovanou vínovici. Ale u hobby „vinařů“, kteří nehodlají dělat z matolin druhák nebo z nich pálit vínovici, je škoda vyhazovat do hnojiště mokré matoliny. Že se s pomocí filtrační celulózy dá něco dalšího vytěžit z kalů je jistě dobrá rada, ale to, co zůstalo v matolinách vinou špatného lisu se nezachrání. Navíc si nemyslím, že z těch co dělají víno opravdu v malém, všichni odkalují.
Drcení peciček v lisu považuji za přehnané a chtěl bych vidět nějakou pecičku, která byla rozdrcena až při lisování. Daleko víc škody na zrníčkách napáchá klasický starý mlýnek s ocelovými mlecími válci, zvlášť když jsou špatně nastavené, nebo je vůle v ozubených kolech a válce o sebe naráží.