V moštu je to v poho, protože pan Bálint přišel na to, že v moštu je vždy o 30-40 g/l navíc (kyseliny a jiné látky), tedy konstanta a stačí je odečíst. Ale jakmile začne vznikat alkohol, který je lehčí než voda, jste v pr..li (omlouvám se za neslušný výraz, ale je to tak rozšířený blud, že je třeba proti němu bojovat i takovýmto způsobem).
I když mošt je těžší než voda = má větší hustotu (cukr je těžší), suché víno je lehčí než voda (alkohol je lehčí). Cukroměr cejchovaný na glukózu v destilované vodě v něm bude ukazovat zápornou hodnotu!
A dokonce – čím víc bylo cukru v moštu (a tedy ho má víc prokvasit), tím víc bude suché víno lehčí!
Můžete si to představit, že alkohol nadlehčuje cukr.
Takže běžná praxe „nechám to prokvasit na nulu“ vede při nule na cukroměru k tomu, že se kvašení zastavuje předčasně. Víno je pak sladké a nestabilní (ale o to rychleji se vypije), ale kvas je pak předčasně vypálen.
Jediná možnost je z hustoty moštu vypočítat očekávanou hustotu suchého vína (1 °NM -> 0,6 – 0,7 % alkoholu, graf na str. 7) a nebo pravidelně měřit, vynášet do grafu a orientovat se podle dynamiky kvašení