Moldavsko, neznámá vinařská velmoc

O moldavských vínech má většina Čechů povědomí jako o sladších až sladkých červených v nižší cenové kategorii. Je to zkreslená představa.

Moldavská republika se rozkládá na necelých 34 tisících kilometrů čtverečních a vinice pokrývají více než 130 tisíc hektarů. Pro představu – Česko má rozlohu přes 78 tisíc kilometrů čtverečních a víno se pěstuje na necelých 18 tisícovkách hektarů. Moldavsko se tak řadí k zemím s největší hustotou vinic na světě.

Historie

Dějiny moldavského vína tak trochu kopírují pohnutou historii této malé země. Z hlediska teritoria Moldavska, tedy blízkosti Černého moře, je pochopitelné, že archeologické nálezy mluví o výrobě vína již před sedmi tisíci lety a první písemné zmínky jsou z pera Homéra, tedy z osmého století před Kristem.
Víno zaujímalo v této oblasti významné místo, a to až do doby, kdy Moldavské knížectví, tedy oblast Besarábie (historický název krajiny mezi Dunajem, Dněstrem a Černým mořem, která je dnes geograficky převážně shodná s dnešní Moldavskou republikou), v šestnáctém století obsadila Osmanská říše. Pod vlivem islámu nechali tehdejší vládci říše většinu vinic zničit a pěstování a výroba vína byly silně omezeny. To trvalo až do počátku devatenáctého století, než oblast získala autonomii. V roce 1873 byla Besarábie připojena k Rusku jako jeho gubernie. Ruská šlechta okamžitě využila vinařskou historii země a s pomocí francouzských vinařů, kteří tehdy utíkali před zamořením mšičkou, přišla první renesance tamního vína.
Obnova byla velmi úspěšná, což dosvědčují úspěchy na mezinárodních soutěžích. Avšak mšička nakonec zvítězila i zde a lokální vinařství tak opět ocitlo v krizi. Zjednodušeně lze konstatovat, že pomoc ke vzpružení vinařství přišla opětovně z Ruska, ale tentokrát ze sovětského.
A tak to také vypadalo.
Moldavsko se stalo součástí SSSR a takzvané plánované zemědělství se jej plně dotklo. Cíl byl, aby se Besarábie stala „vinnou sýpkou“ Sovětského svazu.
Počátkem osmdesátých let tak bylo v Moldavsku přes 200 tisíc hektarů vinic a v roce 1982 bylo vyrobeno rekordních 12 milionů hektolitrů vína. Jinými slovy – kvantita prostě byla důležitější než kvalita. Tomu částečně učinil přítrž až Gorbačovův prohibiční program.

Vše špatné k něčemu dobré

Přestože rozpad SSSR a následná privatizace a rozparcelování zemědělské půdy poměrně oslabily produkci vína, neznamenalo to pro zajeté vinaře významný problém. Ten přišel až s Putinovým embargem v letech 2006 a 2013, které se výrazně týkalo vína (šlo především o Putinem nelibě nesené sbližování Moldavska s EU). Už první roztržka s Moskvou donutila producenty vína orientovat se i na jiné trhy.
Zároveň však mnoho vinařství zkrachovalo.
Avšak směřování produkce na nová světová odbytiště znamenalo nutnost modernizace i zvýšení důrazu na kvalitu.

Wine of Moldova

Víno patří k nejdůležitějším ekonomickým i marketingovým artiklům Moldavska.
Není proto divu, že po prvním Putinově zásahu do exportu vína a následné světové krizi se situaci rozhodl řešit i stát. V roce 2013 byl vytvořen program Wine of Moldova, který se zaměřil na kvalitu, diverzifikaci trhů, modernizaci technologií a na legislativu. Částečně lze program přirovnat k českému Vinařskému fondu, protože také funguje na základě spolupráce soukromého a veřejnoprávního sektoru.
V roce 2015 následně proběhla reforma vinařského zákona, do modernizace vinařského průmyslu bylo investováno 75 milionů eur a bylo vysázeno 30 tisíc hektarů nových viničních ploch, Úspěch je stále viditelnější.
Za rok 2018 činil export moldavských vín 56,7 milionu litrů v lahvích za 66,4 milionu eur. Do evropských zemí putuje 49 procent z celkového exportu. Největšími odběrateli moldavských vín jsou Polsko (13,7 procenta), Rumunsko (13 procent), Česko (12,6 procenta), Rusko (12,3 procenta) a Čína (10,2 procenta).

Oblasti

Blízkost moře a totožná zeměpisná šířka s francouzským Burgundskem (46 až 47 stupňů severní šířky) zaručují vysokou kvalitu hroznů. Většina vinné révy se pěstuje v jižních dvou třetinách země. Ty jsou v současné době rozděleny na tři hlavní vinařské regiony (viz mapa).
Nejsevernější a největší region Cordu spadá ještě do kontinentálního klimatu. Průměrná teplota je 9 až 9,5 °C. Nejvíce se zde pěstuje Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Riesling, Sauvignon a Merlot. Cordu je z regionů nejpříznivější pro bílá vína. Mezi severním a jižním vinařským regionem je zasunutá nejmenší oblast zvaná Stefan Voda. Klimaticky ještě spadá do kontinentálního klimatu, ale Černé moře již zde má poměrně velký vliv. Průměrná teplota se pohybuje mezi 9,5 až 10 °C. Skladba nejčastěji pěstovaných odrůd je podobná jako u regionu Cordu. Bílá a červená vína se zde pěstují přibližně napůl. Nejjižnější vinařskou oblast Valul lui Traian již silně ovlivňuje mořské podnebí.
Průměrná teplota je podobná jako u Stefan Voda, počet slunných dnů v roce tu mají až 320. V tomto regionu naprosto převažuje výroba červených vín. Nejvíce z odrůd se zde pěstuje Cabernet Sauvignon a Merlot, ale následují je bílé odrůdy Sauvignon a Chardonnay.
Tyto tři oblasti mají největší potenciál k pěstování kvalitní vinné révy. Zdaleka to však neznamená, že se réva nepěstuje jinde. Většinou menší vinařství jsou rozeseta i po celé severní části země.

Odrůdy

V době, kdy Moldavsko bylo jednou ze sovětských republik, se skladba pěstovaných odrůd měnila do jisté míry ve prospěch odrůd kavkazských.
To se však již změnilo. „Co jsme začali dodávat vína i na Západ, tvoří evropská réva již 73 procent rozlohy.
Takže nyní u nás najdete ryzlinky, rulandské révy, muškáty, Syrah, Tramín a podobně. Nevzdali jsme se ani kavkazských odrůd, jako jsou Rkatsiteli nebo Saperavi. V současnosti zabírají 17 procent rozlohy vinic. Jejich keře dávají velice výrazná aromatická vína,“ uvedl při poslední návštěvě Prahy George Arpentin, ředitel Národního úřadu pro vinohradnictví a víno Republiky Moldova.
Třetí skupinu podle něj tvoří takzvané autochtonní odrůdy. Zabírají zhruba 10 procent rozlohy, ale díky zájmu obchodníků se jejich rozloha rozšiřuje. „I v Moldavsku jsme si už uvědomili, že světový trh se ani tak moc nezajímá o klasiku, ale o to, co se od běžné produkce liší. Jsou to především domácí odrůdy, které se tu pěstují po staletí a které se vyznačují velice zajímavým aromatem i chutí. Jsou to zejména odrůdy pro bílá vína Feteasca Alba, Feteasca Regala a pro červená Feteasca Neagra a Rara Neagra. Osvědčily se i ve směsích s evropskými víny, které jsou podle vinařů na trhu velice vyhledávané,“ doplnil Arpetin.

Národní den vína

• Státní svátek Národní den vína, je v podstatě vyvrcholením a prezentací programu Wine of Moldova. Oslavy se odehrávají vždy první sobotu, respektive víkend v říjnu. V tyto dny mají všechna větší vinařství takzvaně otevřené dveře. Zároveň se však předvádějí na největší oslavě, která se odehrává v hlavním městě Moldavska Kišiněvě. Účast je pro každé vinařství prestižní záležitostí. • Program v Kišiněvě začíná vyhodnocováním nejlepších vín a nejlepších vinařů. Avšak nehodnotí se jen kvalita vinného moku, ale i podnikatelské chování vinařství včetně marketingu a propagaci Moldavska.

V Moldavsku se vyrobí ročně až 1,9 milionu hektolitrů vína. Z toho tvoří 55 procent bílá vína a 38 procent červená. Zbytek připadá na ta růžová a likéry.  

ZDROJ: E15

Autor: Vlastimil POLIAČIK