V Gruzii našli víno z doby kamenné. Je staré osm tisíc let

K převratném objevu došli vědci na jihovýchodě Gruzie. Nalezli zde totiž zbytky vína z období neolitu, tedy mladší doby kamenné, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Potvrdily se tak původní předpoklady, že je Gruzie nejstarší vinařskou oblastí na světě. 

Země, která se rozprostírá mezi úrodnými údolími jižního Kavkazu mezi Evropou a Blízkým východem, je pravděpodobně domovem prvních hroznů révy vinné, prapředků dnešního Chardonnay, Cabernetu Sauvignon a mnoha dalších.

gruzie vino

K tomuto zjištění došli vědci na základě objevů neolitické keramiky v Gruzii ve vesnicích Gadachrili Gora a Shulaveri Gora, nacházejících se asi 50 kilometrů jižně od hlavního města Tbilisi.

Své výsledky pak zveřejnili v prestižním americkém Sborníku Národní akademie věd. Informoval o tom server New York Times. Na výzkumu spolupracovala Torontská univerzita s Gruzínským národním muzeem.

Na základě chemické a biomolekulární analýzy zbytků vína, které nalezli na dnech a stěnách keramiky, pak určili, že se jedná o dosud nejstarší víno vyrobené z hroznů euroasijských, které se používají téměř ve všech vínech na celém světě.

Archeologové našli 6 tisíc let staré víno. Vinařství je starší, než se myslelo

„Máme zde osm tisíc let staré víno a toto zjištění posouvá počátek vinařské tradice o zhruba 600 až tisíc let,“ uvedl Patrick McGovern, molekulární archeolog z univerzity v Pennsylvánii. Předchozí důkaz nejstaršího vína totiž pocházel z okolí íránského pohoří Zagros z doby 5400-5000 před naším letopočtem.

"Domníváme se, že je to nejstarší důkaz domestikace volně rostoucí eurasijské révy určené výhradně k výrobě vína," řekl spoluautor studie Stephen Batiuk, výzkumný pracovník na univerzitě v Torontu.

Stáří vína vědci určili pomocí analýzy keramiky. Do jejích stěn se totiž nápoj vsákl. Nalezli zde tak pozůstatky kyseliny vinné, jablečné, jantarové a kyseliny citronové. Podle doktora McGoverna je kombinace těchto čtyř kyselin pouze ve víně z hroznů. Pomocí radiokarbonové metody pak zjistili, že se stáří nádob datuje někdy do doby šest tisíc před naším letopočtem.

 

Tým zde také našel stopy hroznového pylu, škrobu a dokonce i pozůstatky octomilek z období neolitu. Nenalezli však žádnou DNA ani pigmenty, takže nemohou říci, jestli se jednalo o červené nebo bílé.

Někteří nález zpochybňují s tím, že se mohlo jednat o hroznový džus. To však spoluautor studie Stephen Batiuk popírá. Podle něj dekorace na nádobách naznačují, že byly používány k ukládání vína.

Také Robert Desalle, molekulární biolog v Americkém muzeu přírodní historie a spoluautor knihy "Přírodní historie vína", označil výsledky studie za „neprůstřelné“ s tím, že nynější objevy jej nejspíše donutí přepsat kapitolu své knihy o nejstarší vinařské oblasti na světě.

 

Zdroj: www.denik.cz