Úvodní stránka › Fóra › Vinohradnická sekce › Rigolace před výsadbou
Zvolené téma obsahuje celkem 11 odpovědí. Do diskuze (7 diskutujících) se naposledy zapojil uživatel Yann a poslední změna proběhla 16.1.2017.
Dobrý den, jak moc důležitá je rigolace před výsadbou vinohradu? A jaká je výhoda oproti klasické orbě? Mám v plánu vysázet 1/4 hektaru na jaře 2017, avšak pozemek jsem získal až teď. Tedy řeším, jak urychlit přípravu pozemku před vysazením…
Záleží na kvalitě půdy. Černozem nebo hnědozem – tam se efekt rigolace neprojeví. Svahy, erodované půdy, půdy na píscích atd., tak zde rigolace má svůj význam a vřele doporučuji to moc neoj…t. Raději ztratit rok přípravou než mát pak 30 let nižší výnos třeba o 25 %.
Raději 2 x vyset směsku, po první směsce dát hnůj a zásobní P,K,Mg, druhou směsku pak zapravit rigolací a na jaře 2018 sázet.
Kořeny révy bez přítomnosti kyslíku nerostou. Nakypřenou zemí proniká více kyslíku, sazenice rostou výrazně rychleji a efekt vydrží víc než sto let. Na Sádku u Třebíče nestačil kousek zrigolovat a ukazuje, o kolik je tam réva menší než v sousedství.
Černozem stačí rygolovat 40 cm, písky i metr (ale pak taky sázejí spešl metrový sazenice).
Když není rygolační pluh, oře se normálním, ale každou brázdu 2x
Pokud je třeba rychle sázet, je nutné do hloubky zásobní hnojení jen minerálními hnojivy (neodebírají kyslík) a statková jen povrchově, aby neodebíraly kyslík kořenům révy. Transport živin do hlubších vrstev pak musí zajistit žížaly a kořeny rostlin v meziřadí. Takže hned ozelenit, pokud možno plodinou co révě prospívá (nejlépe roste réva vedle hrachu), ale v suchu to může být problém.
Ještě teď by se asi dala lehce zapravit nějaká statková hnojiva, za zimu se hodně rozloží a teprve na jaře zrigolovat
Radši rok počkat s výsadbou a pozemek pořádně připravit, zelené hnojivo např. hrach, před orbou chlevský hnůj nejlepek kravsky s koňským a zaorat rigolákem.
Půda je krásná černozem. Momentálně jsou tam staré meruňky a mirabelky, které postupně kácím.
Můj předběžný plán je asi takový:
– po novým roce vybagrovat kořeny starých stromů a vyčistit pozemek
– na jaře navézt kompost, případně i hnůj a zaorat -> tady mám otázku, zda se dá sázet hned po orbě, nebo se musí zem nechat nějakou dobu „ulehnout“?
– poté sázet -> duben nebo květen?
Dejte mi vědět, co si o tom myslíte.
Děkuji.
Mám malou viničku se 150 keři révy.Neměl jsem nic čím bych pozemek před výsadbou zoral.Chtěl jsem si nechat řady vykopat bagrem protože půda byla dosti udusaná a zabetonovat sloupky na vedení drátů.Kamarád mě od toho odradil,že by se mi ty sloupky v takto měkké půdě časem hýbali.Musel jsem tedy všechny díry vykopat ručně.Střašná práce!Réva je vysazena již pátým rokem a některé keře jsou stále slabé a réví špatně vyzrává.Na jaře ty slabé vykopu,udělám pořádné díry,zasadím nové a uvidíme.Pře dvěma lety jsem z druhé strany plotu vysadil novou řadu.Nic jsem neponechal náhodě.Přijel bagr a udělal rýhu 80-100 cm hlubokou.Na dno 20-30cm kravského hnoje,zbytek prokypřená kvalitní zem.První rok dorostly některé sazenice i 4 metry a již druhým rokem plodily.Ty slabší z první výsadby jsou proti nim chudinky.Osvědčilo se mi okopávání a udržování bezplevelného pásu okolo révy.
ad Sebastian Lorenz: Kořeny dřevin dobře vybrat – dřevokazné houby jsou škůdce révy!. Bacha na ten hnůj – jen dobře uleželý / rozložený a nebo jen na povrch. Dobré je ho rozhodit, mělce zapravit, nějaký týden počkat a pak zrigolovat.
Radí se pozemek prvně srovnat, pak rigolovat. Obráceně si totiž vyrobíš nenakypřená místa. Do zoraného sázet hned, jen je třeba počítat, že o pár cm sedne – sázet hlouběji.
ad chuariev: jo malé a nepřístupné pozemky se rigolují bagrem. Sloupky nebetonovat – ani krajní. Narovnat je je snažší! Dobrou kotvu! Pokud se bagr vejde, může prohrábnout i mezi řadami. Na starém ovine někdo psal, že to vykopal ručně a pak vinohrad na dálku svítil, jak byl lepší než sousední
Získal jsem pozemek, který je částečně terasovaný, terasy jsou cca 5m šířky, jednotlivá převýšení mezi 0,8-1,5m. Původně byl pozemek využíván jako sad s tím, že hrany teras byly osázeny meruňkami a švestkami po cca 10m (cca 50.léta). Dnes jsou s bídou na každé terasové hraně 2-3 stromy, i pařezy už jsou strávené.
Můj dotaz – je možno rigolovat i terasy? Mám strach z narušení kompaktnosti celé terénní úpravy – aby neujel celý svah převýšení mezi stupni.
Zemina je sprašovitá, hlinitá (katastr Dolní Bojanovice).
Pokud rigolace půjde, tak bych postupoval asi takto: 1/orba + výsadba zeleného hnojení (jaro) 2/orba + koňský hnůj (podzim) 3/rigolace + výsadba (jaro)
marně přemýšlám kde v dolních bojanovicích najdu terase?
ad Yann: Takové terasy většinou vznikly orbou. Bát se na nich orat o trošku hlouběji je celkem zábavné. Dobýváním kořenů nejspíš způsobíte narušení podstatně větší. Na terase hned zatrávnit hranu, v Dolních Bojanovicích spádovat na 0, nebo mírně proti svahu (aby se zadržovala voda), když by přišel větší déšť, dá se opravit lopatou.
ad Klasek: Vrance – za hájenkou
ad Moll: zatravněné to už je, protispád taky.. Díky za rady, připojuji foto z léta
Ještě bych měl jeden dotaz: jaký máte názor na zlepšování půdy na dlouhodobě opuštěných plochách (cca 10 let a více)? Plochy jsou zarostlé travinami, bez náletů. Je k něčemu třeba 2-letý cyklus zeleného hnojení nebo je již půda odpočatá natolik, že není třeba?
Díky za názory, připojuji foto.
© 2016-2022 wine.cz – Všechna práva vyhrazena