133 vzorků vín z 24 vinařství bojovalo o prestižní umístění

V Polešovicích se již podvanácté vyhlašovala nejlepší vína z celého Slovácka. Letošní ročník byl rekordní, co se týče počtu přihlášených vzorků, těch bylo 133 od 24 vinařů z celého Slovácka. Mezi přihlášenými vzorky bylo 108 bílých vín, 19 vzorků červených a 6 vzorků růžových vín, které hodnotily tři pětičlenné degustační komise.

Během programu Top Víno Slovácka pak byli za účasti zástupců kraje předány ceny za 10 nejlepších vzorků vína. Tím nejlepším z nejlepších byl pro letošní rok vyhlášen pozdní sběr Hibernal Organic collection od Víno Hruška z Blatničky. „Je to výjimečné víno, protože je z rezistentní odrůdy a my tato organická vína necháváme růst přírodní cestou, vůbec je nestříkáme různými hnojivy,“ vysvětlila původ vítězného vzorku Barbora Pokorná, marketingová ředitelka vinařství Víno Hruška. „Cena pro nás znamená hodně, protože je krásné, když je víno hodnocené v této naší oblasti, kde je těch vín hodně. Pro nás to znamená, že to víno je opravdu dobré, a my jsme za to skutečně rádi,“ dodala Pokorná. Víno Hruška získalo druhé místo také v kategorii Kolekce vín a také Cenu města Uherské Hradiště a Cenu Zlínského kraje. Jako nejlepší kolekce byla letos vyhodnocena vína z Vinařství Vaďura z Polešovic. Vaďurovi také získali čtyři umístění v desítce nejlepších vín – obsadili páté, šesté, deváté a desáté místo. Jsou stálicí mezi vítězi, každoročně získávají několik cen. „Plakety a diplomy máme vždycky vystavené, ale koštýře a skleničky používáme, to se hodí, to jsou takové praktické věci,“ dodal se smíchem Zbyněk Vaďura, syn majitele vinařství, který, jak sám přiznal, nemá přesně spočítáno, kolik cen již za dobu trvání soutěže získali.

Vyhlášení doprovázel také zajímavý kulturní program a samozřejmě nechyběla tradiční ochutnávka všech soutěžních vzorků a bio vín.

Na trhu by se vinné produkty mohly objevit do tří let.

Na vinařský festival Praha pije víno, se chystá i Jaroslav Osička, který vlastní s manželkou malé vinařství ve Velkých Bílovicích. Návštěvníkům akce chce nabídnout autentická vína, kterým se věnuje po celý život. V rozhovoru pro TÝDEN.CZ vysvětlil, v čem jsou jiná, a proč se zaměřil právě na ně.

Alkohol, po kterém nebolí hlava neboli autentická vína. Popsal byste blíže, o co jde?

Je poměrně složité vysvětlit, co jsou to autentická vína. Já bych to přirovnal k trendu, který panuje ve zdravé výživě. Vinaři ze sdružení Autentisté při výrobě vín totiž nepoužívají žádná umělá aditiva či jinou chemii, a to ani při hubení škůdců na vinicích. Jedná se tudíž o naturální vína, chcete-li bio vína, která nemají unifikovanou chuť a jsou zcela bez umělých přísad.

Jak taková výroba probíhá?

Především se snažíme maximálně zachovat potenciál, který se vtiskl z přírody do hroznů. Réva je úžasná rostlina, která dokáže nezkutečným způsobem akumulovat energii vesmíru, tedy působení abiotických faktorů  (světlo, teplo, voda, vzduch, půda), které jí umožňují v průběhu roku růst. Réva tuto energii předává především do hroznů.

Když se z hroznů dělá víno, pracuje se zase s přírodou. Kvasíme spontánně s autochtonními kvasinkami bez řízení kvasné teploty a přidávání pomocných přípravků, pak víno necháme dlouhodobě zrát v dřevěných sudech na jemných kalech 5 až 24 měsíců. U těchto vín dojde k přirozenému odbourání nestabilní kyseliny jablečné a postupnému vyčištění a přirozené stabilizaci vína. Ležením na kvasnicích dojde k autolýze kvasinek, to znamená k částečné recyklaci, kdy se část látek, které kvasinky při svém množení odebraly z moštu, vrací v transformované podobě zpět do vína. Většinou jde o velmi cenné látky.

Může obyčejný laik poznat, že se jedná o autentické víno třeba podle chuti či vůně?

Většinou se to poznat dá, chce to mít o víně nějaké minimální znalosti. Čím více konzumenti o autentickém vínu vědí, tedy jakou má historii, tradici, místo původu, cíl, ke kterému má spět, tak tím se to víno většinou stává pro konzumenta srozumitelnější. Současné moderní technologie pracují s dokonalými metodami stabilizace a mikrofiltrace vína před lahvováním. Heslem moderního vinařství je „Čím více, tím lépe“.

Většinou se snaží vyrobit víno co nejrychleji, aby dostali co nejdříve peníze. Rychle vína vyškolí, vyfiltrují a co nejdříve nalahvují. Taková vína mají škálu různých exotických vůní.  Opakem jsou vína která vznikají přirozenou cestou v čase. Na rozdíl od předvídatelného stylu moderních vín, vznikají vína odlišná od ostatních, nečekaná, složitější na pochopení, mnohovrstevnatá, s vyšším stupněm harmonie a půvabu, často svéhlavá, zdánlivě nepřístupná a těžko popsatelná. S takovými víny je to jako s uměleckými předměty. Cílem je uspokojit nejen patro, ale i lidský intelekt, což se projevuje hlavně u zralých komplexních vín.

Proč jste se zaměřil zrovna na autentická vína?

Vždycky jsem si vybíral cestu, která byla trošku složitější, navíc nerad chodím v davu. A protože dav jde tou jednodušší cestou, tak jsem si řekl, že to ještě neznamená, že je to správná cesta pro mě. Já jsem chtěl najít cestu, která by mi nějakým způsobem odpověděla na otázky, jak má víno vlastně vypadat.

Je o ně zájem?

Řekl bych, že v Česku jsou tato vína spíš pro fandy, tedy pro poučené konzumenty, či je hodně odebírají restaurace. Bohužel ale většina těch vín končí pouze v Praze, nebo v zahraničí, kde je ten trh více otevřený.

Proč podle vás nemají v Česku takovou popularitu?

Jsme v době, kdy jsou velmi populární sladká vína. Nicméně takové víno dlouho neudržíte v dobrém stavu, a proto se musí nějakým způsobem ošetřit, aby se nerozkvasilo. Většinou se tak do něj dávají různé přípravky, základem je mikrofiltrace která zaručuje jeho trvanlivost . No a autentická vína jsou suchá, nejsou sladká a nedávají se do nich žádné další přídavné látky podporující trvanlivost a chuť, a tak nemají velkou popularitu. U nás je to velký handicap, pořád tu totiž chybí spojení dobré gastronomie s dobrým vínem, byť vzniklo několik pořadů na toto téma, ale stále je to málo.

Jak to vidíte z hlediska konkurence?

V poslední době se naturální vína stávají hodně skloňovaná. Spousta vinařů se snaží rozšířit své portfolio o něco zajímavého a velmi často napodobují tu značku, ale bez toho, aby splňovali ty podmínky. Můžete si všimnout, jak se roztrhl pytel s oranžovými víny, před pěti lety to bylo prakticky něco úplně neznámého, dělalo to tady jen pár vinařů a dneska? Snaží se s tím chlubit každý ale prakticky ani neví, jak má oranžové víno vypadat.

Spousta lidí na tom trošku parazituje. Ale já to neberu za nic mimořádného. Ale v každém případě je dobré umět rozlišovat a kdo přemýšlí a trošku se snaží vzdělávat v oblasti vína, tak na to přijde.

V čem dělají podle vás ostatní vinaři chyby?

Já vždycky říkám „Když něco vyrobíš, měl bys to i zkonzumovat, a pokud to vyrobíš špatně, otrávíš se ty sám“. 

Zdroj: www.tyden.cz

Přesně 111 loňských vín od dvaceti vinařů je ve hře o vítěze jedenáctého ročníku soutěže TOP Víno Slovácka 2018. V převaze je 96 bílých vín. Vítěz je už znám, odborná porota zasedala minulý týden. Šampion, který bude moci značku TOP Víno Slovácka používat na lahvích, bude oficiálně oznámen v sobotu 18. srpna v rámci vinařských slavností v Polešovicích. Právě odtud pochází poslední vítěz, loni získalo titul Chardonnay z polešovického Vinařství Vaďura. Majitel vinařství Jaroslav Vaďura tehdy uspěl také v kategorii kolekce vín, v níž se posuzuje pět vzorků od každého vinaře.

Zatímco loni usilovalo o prvenství 26 účastníků, letos jich bylo o šest méně. „Minulý rok byl průměrně dobrý, ten letošní poznamenalo v oblasti Polešovic krupobití, které postihlo vinice na jaře a částečně poškodilo hrozny. Následovalo velké sucho a teplé počasí. Zrání je tak uspíšeno asi o dva až tři týdny,“ sdělila novinářům Dagmar Gracová, ředitelka Okresní agrární komory v Uherském Hradišti.

O titul mohou usilovat vinaři nebo vinařské podniky ze Zlínského kraje, výjimku pro účast mají vinaři z Blatnice pod Sv. Antonínkem a Blatničky, obcí z Jihomoravského kraje. Podmínkou pro účast je víno vyrobené výhradně z české révy.

Zdroj: www.idobryden.cz

K převratném objevu došli vědci na jihovýchodě Gruzie. Nalezli zde totiž zbytky vína z období neolitu, tedy mladší doby kamenné, jehož stáří se odhaduje na osm tisíc let. Potvrdily se tak původní předpoklady, že je Gruzie nejstarší vinařskou oblastí na světě. 

Země, která se rozprostírá mezi úrodnými údolími jižního Kavkazu mezi Evropou a Blízkým východem, je pravděpodobně domovem prvních hroznů révy vinné, prapředků dnešního Chardonnay, Cabernetu Sauvignon a mnoha dalších.

K tomuto zjištění došli vědci na základě objevů neolitické keramiky v Gruzii ve vesnicích Gadachrili Gora a Shulaveri Gora, nacházejících se asi 50 kilometrů jižně od hlavního města Tbilisi.

Své výsledky pak zveřejnili v prestižním americkém Sborníku Národní akademie věd. Informoval o tom server New York Times. Na výzkumu spolupracovala Torontská univerzita s Gruzínským národním muzeem.

Na základě chemické a biomolekulární analýzy zbytků vína, které nalezli na dnech a stěnách keramiky, pak určili, že se jedná o dosud nejstarší víno vyrobené z hroznů euroasijských, které se používají téměř ve všech vínech na celém světě.

„Máme zde osm tisíc let staré víno a toto zjištění posouvá počátek vinařské tradice o zhruba 600 až tisíc let,“ uvedl Patrick McGovern, molekulární archeolog z univerzity v Pennsylvánii. Předchozí důkaz nejstaršího vína totiž pocházel z okolí íránského pohoří Zagros z doby 5400-5000 před naším letopočtem.

„Domníváme se, že je to nejstarší důkaz domestikace volně rostoucí eurasijské révy určené výhradně k výrobě vína,“ řekl spoluautor studie Stephen Batiuk, výzkumný pracovník na univerzitě v Torontu.

Stáří vína vědci určili pomocí analýzy keramiky. Do jejích stěn se totiž nápoj vsákl. Nalezli zde tak pozůstatky kyseliny vinné, jablečné, jantarové a kyseliny citronové. Podle doktora McGoverna je kombinace těchto čtyř kyselin pouze ve víně z hroznů. Pomocí radiokarbonové metody pak zjistili, že se stáří nádob datuje někdy do doby šest tisíc před naším letopočtem.

Tým zde také našel stopy hroznového pylu, škrobu a dokonce i pozůstatky octomilek z období neolitu. Nenalezli však žádnou DNA ani pigmenty, takže nemohou říci, jestli se jednalo o červené nebo bílé.

Někteří nález zpochybňují s tím, že se mohlo jednat o hroznový džus. To však spoluautor studie Stephen Batiuk popírá. Podle něj dekorace na nádobách naznačují, že byly používány k ukládání vína.

Také Robert Desalle, molekulární biolog v Americkém muzeu přírodní historie a spoluautor knihy „Přírodní historie vína“, označil výsledky studie za „neprůstřelné“ s tím, že nynější objevy jej nejspíše donutí přepsat kapitolu své knihy o nejstarší vinařské oblasti na světě.

Zdroj: www.denik.cz

Mít vytříbené chuťové buňky, léta sbírat zkušenosti a vyvarovat se kořeněných či kyselých jídel. Být degustátorem není žádní sranda, zvláště pokud jde o tak prestižní kategorii, jakou je na Slovácku pěstování vína.

Své o tom ví hned devatenáctka profesionálů, kteří v úterý 8. srpna hodnotili vzorky pro jubilejní desátý ročník soutěže TOP Víno Slovácka. Šampioni jednotlivých kategorií budou zveřejněni 19. srpna na Vinařských slavnostech v Polešovicích.

„Asi se budu opakovat, ale musím říct, že rok od roku méně záleží na vlivu počasí. Technologie a samotní pěstitelé se neustále zdokonalují, a tak lze říct, že poslední ročníky TOP Vína Slovácka se v množství vzorků i jejich kvalitě čím dál tím více rovnají,“ uvedl garant degustace Jakub Šebesta.

Jeho úkolem je ohodnotit vůni, důkladně prozkoumat barvu a odhalit všechny skryté neduhy, které víno může obsahovat.

Sám přitom nepreferuje žádný druh. Spíše se řídí podle toho, k jaké příležitosti si jej nalévá. „Jestliže budete sedět celý den s partou ve společnosti, tak rozhodně není vhodné nějaké aromatické a těžké víno, naopak je třeba nějaké lehčí. Letos jsme se například setkali s velkými horky, pro které je ideální zvolit růžová vína,“ poradil zkušený degustátor.

Letos se utkalo o titul TOP Víno Slovácka šestadvacet vinařů, kteří do soutěže přihlásili 111 vzorků. Nejvíce jsou tradičně zastoupena bílá vína se sedmadevadesáti vzorky, v kategorii červených vín soutěžilo osm a mezi růžovými šest vzorků.

Mezi odrůdami se také objevilo šest zástupců Muškátu moravského, který letos oslavuje třicet let od svého vzniku.

Zdroj: www.slovacky.denik.cz