Příprava pozemku a výsadba vinice

Pěstování révy vinné a produkce hroznů je běh na dlouhou trať. Tento mnoholetý cyklus dřiny a námahy však přináší své ovoce a to v podobě zdravých hroznů a poté i kvalitních vín. To vše začíná výsadbou nové vinice. Před samotnou výsadbou musíme zvolit směr řad, jaký budou mít spon, jakou podnož a odrůdu révy vinné použijeme. Vinici sázíme na 20 a více let, a proto bychom přípravu před výsadbou neměli podcenit. Je vhodné zohlednit také finanční náročnost výsadby. Než začne vinice plodit (3.-4. roky), mohou být náklady na 1ha vinice i přes 1 000 000 Kč. Pozemek, na kterém chceme vinici vysázet, se musí nacházet ve vinařské obci, viniční trati a musí být zaregistrován na Ústředním kontrolním a zkušebním úřadě (ÚKZUZ) jako vinice. Před samotným vysázením sazenic révy vinné, musí být půda pozemku zbavena kmínků a kořenů bývalé vinice, hluboce zoraná, prohnojená a srovnaná pomocí kombinátoru.

Zdroj: www.vinobartonik.cz

Rigoloce nebo hloubkové kypření?

Největší množství živin, humusu a půdních organismů se nachází v horním profilu půdy (10-30cm). Pokud tedy použijeme rigolaci, promícháme půdní horizonty a horní vrstva půdy je převrácena do spodu. O rigolaci rozhoduje obsah jílovitých částic, utužení půdy, nedostanek humusu a živin. Provádí se pluhem do hloubky 60-100 cm.

Pokud má půda dobrou strukturu, nechybí jí živiny a obsah humusu je také v normě, je lépe použít hloubkové kypření. Provádí se do hloubky 30-50 cm, díky čemuž nedojde promíchání obou horizontů. V takto připravená půda vzdušná a réva v ní lépe zakořeňuje.

Hloubková rigolace před výsadbou

Zdroj: www.fucikovicsklipek.cz

Rozbor půdy a hnojení  jako nezbytnost před výsadbou

 Důležitý je také rozbor půdy. Odebíráme dva průměrné vzorky z celého pozemku. Jeden vzorek z vrchního horizontu půdy (0-30cm) a druhý ze spodního horizontu (30-60 cm). Podle výsledku rozboru půdu dohnojíme. Réva vinná během vegetace využívá velké množství minerálních látek, které poté musíme znovu do půdy dodat. Jedná se hlavně o makromolekulární látky: fosfor, draslík, hořčík, vápník a také dusík.

Dusík(N) je jednou z hlavních stavebních látek rostlin. Pozitivně působí na růst révového keře, výnos a dozrávání hroznů. Dusík se v půdě pohybuje velmi dobře, a proto často dochází k jeho splavování. Proto je důležité dusíkem hnojit pravidelně. Nedostatek dusíku se projevuje pomalým růstem a zelenožlutým zbarvením listů. Naopak při nadbytku dusíku dochází k zjemnění pletiv, díky čemuž je réva vinná náchylnější k houbovým chorobám a může také dojít k poškození zimními mrazy.

Draslík(K) je další zásadní živinou v životě rostliny. Je důležitým prvkem, zvláště ve vztahu k hospodaření s vodou. Proto je důležité, aby měla rostlina dostatek draslíku při delším období sucha. Má velký vliv na změny kyselin a pH v hroznech. Jeho nedostatek je velmi častý v písčitých a jílovitých půdách. Při nedostatku draslíku se listy révy zbarvují dofialova (u modrých odrůd dočervena), tvoří se malé bobule a  špatně vyzrává jednoleté dřevo. Při nadbytku se snižuje hodnota pH a kyselin.

 rozbor pudy

Zdroj: www.zahrada-centrum.cz

Fosfor(P), další makromolekulární látka, se výrazným podílem podílí na růstu kořenového systému, plodnosti révového keře a vyzrávání jednoletého dřeva. V půdě je málo pohyblivý, a proto je dobré jím přihnojovat vinici přímo ke kořenům při hloubkové kypření. Při nedostatku fosforu jsou listy malé, zbarvené do červena, dochází ke sprchávání květenství a ke slabému růstu kořenového systému. Nadbytek fosforu snižuje výnos hroznů a omezuje příjem mikroorganismů.

Hořčík(Mg) je velmi důležitý pro tvorbu chlorofylu a průběh fotosyntézy. Nedostatek se projevuje na starších listech tak, že okolí žilnatiny zůstává zelené, ale zbytek čepele listu žloutne. Snižuje se také schopnost ukládání zásobních látek a odolnost vůči mrazu. Při nadbytku se může ve víně projevit hořkost.

Vápník(Ca) je stejně jako dusík důležitý pro růst révového keře. Také je potřebný pro uložení zásobních látek a hospodaření s vodou. Pohyblivost vápníku v půdě střední. Při nedostatku se okraje listů svinují a zasychají, jsou běložluté a hlavní žíly zůstávají zelené.

Neměli bych zapomínat také hnojení organickými hnojivy, které zvyšují obsah humusu v půdě, zlepšují strukturu půdy a hospodaření s vodou. Do této kategorie patří chlévský hnůj, zelené hnojení, sláma, kompost. Můžeme použít také odpad, který zůstane po vinobraní - matoliny, kal z moštů, kvasnice.

Podnože = jediná obrana proti révokazu

Dalším důležitým faktorem před výsadbou je také výběr podnože. Ta je neodmyslitelnou součástí révového keře již od začátku 20. století. Důvodem, proč se začali podnože používat, bylo zavlečení mšičky révokazu z amerického kontinentu. Hlavní vlastností používaných podnoží je odolnost vůči révokazu. Důležitými faktory jsou také: odolnost vůči suchu a vyššímu obsahu vápna v půdě, vliv na kvalitu hroznů a přizpůsobivost podnože k půdním podmínkám, schopnost srůstu s ušlechtilou révou vinnou(afinita). Existuje velké množství tradičních i nově vyšlechtěných podnoží. Mezi nejčastěji používané podnože patří: SO-4, K5BB, 125 AA, T 5C, Amos, Börner atd...

Podnož SO-4 je  používaná opravdu velmi často, zvláště pro svou schopnost podpory zrání hroznů a vyzrávání dřeva. Afinita je dobrá, odolnost vůči mrazu je dobrá, vůči suchu střední. Proti vyššímu obsahu vápna je poměrně odolná. Nesnáší suché a kyselé půdy. Hodí se do hlinitých a písčitohlinitých půd.

K 5BB, je podnož z dílny rakouského šlechtitele Franze Kobera, který jí roku 1904 vyšlechtil v Klosterneuburgu. Má bujný růst, který propůjčuje také naštěpovaným odrůdám. Odolnost vůči mrazu je dobrá, vůči suchu střední až vyšší. Odolnost k vyššímu obsahu vápna v půdě je průměrná.  Afinita je dobrá. Hodí se do sušších a kyselejších půd, k odrůdám se slabším růstem - např. Ryzlink vlašský, Modrý Portugal...

Podnož 125 AA byla také vyšlechtěna Koberem a to již v roce 1896. Její odolnost vůči mrazu je dobrá, vůči suchu střední až nízká. Její růst je bujný a proto se hodí pro vysoké tvary. Odolnost vůči vysokému obsahu vápna je dobrá. Nesnáší suché, mělké a kamenité půdy. Hodí se do hlinitých a písčitohlinitých půd. Afinita je dobrá. Hodí se k odrůdám Muškát Ottonel, Tramín červený, Rulandské modré, Zweigeltrebe...

Typy výsadeb a fyzická náročnost

Pokud máme pozemek připravený, zvolený spon a směr řad, vybranou podnož a odrůdu. Můžeme přejít k vlastní výsadbě. Té předchází příprava sazenic, kdy musí být horních 15cm namočeno do parafínu(ochrana před vysycháním). Kořeny musíme zastřihnout, dle typu výsadby tak, aby k nim půda lépe přilnula a sazenice zakořenila. Sazenice je dobré 12 hodin před výsadbou namočit do vody. Takto přichystané sazenice můžeme vysadit.

Fyzicky a také ekonomicky nejnáročnější způsob výsadby je ruční výsadba. Provádíme ji buď rýčem, různými druhy štycharů a nebo vrtáků. Kořeny zastřiháváme na délku 5-10cm. Předchází jí rozměření pozemku, vytyčení řad a určení vzdálenosti mezi keři. Poté vykopeme jamky, do kterých vysadíme sazenice. Osvědčilo se podsypat kořeny zahradnickým substrátem (zvláště u těžších půd). Poté provedeme zahrnutí kořenů půdou, udusáme ji a provedeme důkladnou zálivku.

Částečně mechanizovaným, ale také fyzicky náročným způsobem výsadby je použití hydrovrtu. Její princip spočívá ve vytvoření jamky pomocí vysokého tlaku vody. Výhodou tohoto typu výsadby je, že je jamka dobře zavlažena. Může se však stát, že se kořeny v jamce obrátí směrem vzhůru. Proto musíme kořeny zastřihnout na 2-4 cm, sazenici ponořit hlouběji do jamky a poté povytáhnout, aby se kořeny obrátili správným směrem. Poté půdu kolem kořenů dobře udusáme.

vysadba revy vinné 3

Zdroj: www.vinobartonik.cz

Pro velké plochy a velké množství sazenic je nejpoužívanější tvz. strojová výsadba. Je to nejrychlejší způsob výsadby. Kořeny zastřihujeme na 8-10 cm. Vysazovací stroj je řízen laserovým paprskem, díky čemuž jsou řady vždy perfektně rovné. Vzdálenost mezi keři se nastavuje přímo na stroji. V půdě je vytvořena rýha, do které jsou sazenice sázeny, a poté přihrnuty. Ve vlhčích půdách nemusí být přilnavost půdy ke kořenům dostatečná, proto je dobré kořeny sazenic ještě udusat. Také musíme dbát na to, aby místo roubování bylo 3-5 cm nad zemí.

 

Autor: David Beneš