Ledové víno se stává vzácností, mráz na Slovácko přišel zase pozdě

Příliš teplé prosincové počasí ani tentokrát nepřálo vinařům na Slovácku. Do výroby speciálního sladkého vína, které potřebuje mráz kolem sedmi stupňů, se pustit nemohli. A čekat až do ledna by pro ně bylo příliš riskantní. Někde místo toho raději vyrobí slámové víno.

Patří k těm dražším druhům vín, které si vybírají jen opravdoví labužníci. I letos se ale potvrdilo, že výroba ledového vína je čím dál složitější. Vinaři na Slovácku ho kvůli počasí zákazníkům nabízet nebudou. Stejně jako loni. Stává se tak čím dál větší vzácností.

foto_ledove_vino

Ledové víno vzniklo náhodou

Za objev oblíbené speciality údajně může náhoda. V roce 1794 prý franští vinaři v Německu museli sklízet a lisovat hrozny, které jim náhodou zmrzly brzkým příchodem mrazů. Výsledkem tohoto sběru byli posléze sami velmi příjemně překvapeni.

V průběhu 19. století se pak „Eiswein“, tedy ledové víno, stalo poměrně běžným produktem v německy mluvících regionech. Obdobné legendy o objevení ledového vína najdeme také v tuzemsku i v jiných zemích Evropy. V Čechách docházelo k známým pokusům o výrobu ledových vín už po roce 1990.

„V posledních letech je to spíš velká loterie, protože počasí je velmi nevyzpytatelné a nedá se ani spoléhat na to, že některá oblast by na tom byla lépe než ostatní,“ prohlásil Libor Průdek z Vinařské asociace.

Ledové víno, jež je charakteristické vysokým obsahem zbytkového cukru, totiž potřebuje mrazy alespoň sedmistupňové. Proto k jeho výrobě používají pěstitelé odrůdy, které ve vinohradu dozrávají později, jako je například Chardonnay, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Ryzlink vlašský.

A sklizeň plánují většinou na prosinec. Potřebné mrazy ale na jihovýchod Moravy nedorazily.

„Nepovedlo se to. Čekali jsme na mráz, ale byl jen jednu noc, druhou už ne,“ potvrdil Milan Paleta, vedoucí sklepního hospodářství Arcibiskupského zámeckého vína v Kroměříži.

Z posbíraných hroznů tak v zámeckých sklepích vyrobí takzvaný výběr z bobulí, tedy přívlastkové sladké nebo polosladké víno.

Při dlouhém čekání hrozí hniloby i krádeže

Jinde s ledovým vínem dokonce ani nepočítali. „Tady v prosinci nemrzlo, a stejně jsme potřebovali všechnu úrodu zpracovat, protože hroznů je v posledních letech docela málo,“ přiblížil Václav Cícha z Blatnice pod Svatým Antonínkem, který byl jedním z prvních v okolí, kdo před lety s ledovým vínem začal.

Problém je, že mrazy v posledních letech nebývají tak silné a pro vinaře je to spíše risk.

„Může se stát, že při dlouhém čekání místo zimy začne pršet a hrozny uhnijí. Nebo je někdo v době čekání na mráz ukradne. Sklidit ledové víno je v poslední době opravdu umění,“ vysvětlil Paleta.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Nepočítali s ním ani v Polešovicích. „Poptávka po něm není zase tak velká, takže jsme do mrazů hrozny ani nenechávali. Pro zákazníky, kteří mají rádi sladší, máme ještě v zásobě přírodně sladká vína z roku 2015,“ potvrdil Zbyněk Vaďura z rodinného vinařství v Polešovicích.

Jistější je slámové víno

Mrazem prošlé ledové víno se v oblasti Moravy povedlo jen málokterému pěstiteli. Podařilo se to třeba ve vinohradech Château Valtice. I tady to ale riskli až po čtyřech letech.

Někteří pěstitelé proto raději než ledové vyrábějí slámové víno. V příštím roce se do něj pustí třeba v Blatnici.

„Chuťově mezi nimi není rozdíl, nebo ho alespoň běžný zákazník vůbec nepozná. V ledovém víně voda zmrzne a ve slámovém se odpaří, takže výsledek je vlastně stejný,“ poukázal Cícha.

Při vinobraní v příštím roce tak sklidí zralé odrůdy, uloží je na slámu, počká, až se vysuší, a v únoru nebo březnu dalšího roku víno vylisuje.

 

 

 

Zdroj:

www.idnes.cz