Romec

Vytvořené odpovědi

Prohlížíte 10 příspěvků - 1 z 15 (celkem z 45)
  • Autor
    Příspěvky

  • Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás, v tom uvedeném pořadí, byť je doporučováno, vidím tyto problémy.
    1) Mostgelatina po bentonitu dává znova do vína bílkoviny.
    2) U Mostgelatiny je uvedena teplota min. 15°C, což je pro mošt při odkalování docela dost nebo na hraně.

    Bohužel mostgelatinu nemůžu použít ani zároveň s enzymy, protože rmut chladím a dostávám se na teploty kolem třeba 12°C, takže mostgelatina opět nebude zabírat. V příštím roce zkusím do moštu místo mostgelatiny používat PVPP na odstranění hořčin – předpokládám, že PVPP není tak náchylné na teploty. Ještě jsem uvažoval, že bych dával PVPP pak až do kvasícího moštu nebo tam dávat tu mostgelatinu, kdy teplota kvasícího moštu je patrně nad 15°C a měla by už fungovat. Jenže zase tam dávám bílkoviny, které bych musel pak bentonitem opět navázat.
    Přijde mi, že je teď ten trend s tím PVPP. Dával jsem jej do hotového vína pro odstranění hořčin, ale nezdálo se mi, že to nějak pomohlo. Spíše to sebralo barvu a aromatiku.


    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás, chtěl bych se vrátit k dotazu ohledně obecného postupu při odkalování při použití enzymů, Mostgelatiny a Bentonitu (Seporit Pore-tec). Můj postup byl ten, že jsem nejdříve použil odkalovací enzym spolu s Mostgelatinou (mají stejný náboj) a po cca 5 hodinách jsem použil Bentonit (s opačným nábojem, jelikož deaktivuje enzym – bílkovina). Nyní jsem ale četl, že postup by měl být patrně tento: nejprve se přidají enzymy, po cca 5 hodinách se přidá Bentonit a pak po chvilce Mostgelatina. Chtěl jsem se tedy dotázat na Váš „osvědčený“ způsob. Je mi jasné, že dalšími faktory jsou teplota a pH resp. obsah kyselin
    Díky za rady Romec

    odpověď na: Horkovzdušná pistole na termokapsle #209474

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás, chtěl bych se Vás dotázat jakou používáte horkovzdušnou pistoli na „zatavování“ smrštitelných termokapslí – případně jakou máte nastavenu teplotu a případně proudění vzduchu. Chtěl bych si pořídit nějakou levnou, ale u těch levnějších pistolí je minimální teplota 350C, což se mi zdá moc. Díky za tipy. Romec

    odpověď na: hořčiny ve slupce #201762

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás,
    děkuji za rady:
    dotaz pro Kodak: jaká byla dávka Mostgelatiny do vína (100ml/hl)?
    dotaz pro Dall: jaká byla dávka PVPP (3 x 80 g/hl)?

    Děkuji
    Romec

    odpověď na: hořčiny ve slupce #201660

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás, chtěl jsem se dotázat p. Kodaka na výsledek vína, kdy PVPP přidal do moštu. Zdali je to znát na obsahu hořčin v mladém víně. Nejvíce hořčin mám v Mullerce – letos jsem zkoušel přidat do konce kvasícího moštu PVPP v množství 25g/100l, ale hořčiny tam stále jsou (myslím si ale, že to malinko pomohlo) – do stočeného vína jsem přidal další dávku 14g/100l – tak uvidím výsledek. Nevím kolik se může toho PVPP přidat, tak, aby to víno ještě sneslo. Musím udělat vzorkovací sadu.


    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás, chci se Vás dotázat na obecný postup při odkalování při použití enzymů, Mostgelatiny a Bentonitu (Seporit Pore-tec). Můj postup byl ten, že jsem nejdříve použil odkalovací enzym spolu s Mostgelatinou (mají stejný náboj) a po cca 5 hodinách jsem použil Bentonit (s opačným nábojem, jelikož deaktivuje enzym – bílkovina). Nyní jsem ale četl, že postup by měl být patrně tento: nejprve se přidají enzymy, po cca 5 hodinách se přidá Bentonit a pak po chvilce Mostgelatina. Chtěl jsem se tedy dotázat na Váš „osvědčený“ způsob. Je mi jasné, že dalšími faktory jsou teplota a pH resp. obsah kyselin
    Díky za rady Romec

    odpověď na: JMF v bielom víne #201552

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zkoušel jsem v malém vzorku použít kupzit a smrádek je pořád, takže z toho usuzuji JMF – jen je mi divné, že se to rozjelo když mám volné síry cca kolem 40-50mg/l.
    Chtěl bych se Vás ale dotázat na tu kyselinu mléčnou. Já pro zvýšení kyselosti (snížení pH) používám „ostrou“ kyselinu vinnou (a to hlavně před kvašením do bílého moštu, v případě když je málo kyselin – třeba tento rok 2018), která se pak ve víně časem vysráží do vinného kamene. Máte z vlastních zkušeností porovnání mezi vinnou a mléčnou? Třeba do moštu používat vinnou a do vín mléčnou? Díky za každou radu resp. zkušenost Romec

    odpověď na: JMF v bielom víne #201486

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás, patrně mám letos stejný problém v Mullerce – smrad jakoby po kapustě/kysaném zelí a stále jemně perlí – také to přisuzuji JMF. Také se mi nezdá, že by to byla sirka. Nechám to dobublat, pak to nechám alespoň dva týdny vyvětrat – pak stočím a zasířím – uvidím co z toho bude – možná ještě pak před stočením použiji přípravek Redulesss, kde píšou, že snižuje nejen sirku, ale i merkaptany. Letos se mi zdá obecně, že bílé vína nemají nějak aromatiku (psalo se o tom i ve Vinařském obzoru) takže uvidím co z toho letos bude 🙂
    Moc jsem Vám nepomohl, ale aspoň v tom nejste sám 🙂 a pokud na něco přijdete, prosím o radu.
    Romec

    odpověď na: Sirka a JMF #200979

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Zdravím Vás,
    děkuji za odpověď a za radu, nicméně nechápu Váš dotaz: Když už si dáváte práci s JMF proč rovnou nezkontrolujete i sirku? Jak jsem psal – ve víně mám sirku. Metodiku, kterou popisujete jak se rozpozná, znám. Má otázka směřovala na další postup s vínem, který má sirku a chystám JMF. Použil jsem co možná nejnižší dávku kupzitu – víno jsem na druhý den stočil z těch nejhrubších kalů a nechal pouze ty jemnější – přidal bakterie – nyní je to cca týden a víno jemně perlí (ve víně bylo 0,8g/l kyseliny jablečné) a sirku tam necítím a uvidím jak se bude dál vyvíjet. Před několika lety jsme v laboratorním cvičení stanovovali obsah mědi ve víně (ať už vlivem postřiků nebo právě přidaným kupzitem). Výsledek si již přesně nepamatuji, ale bylo to tak zanedbatelné, že si nemyslím, že bych se měl toho přídavku mědi nějak obávat – navíc když červené víno u nás zraje alespoň dva roky v sudu. Myslím si, že je to lepší způsob než víno promíchávat a vyhánět sulfan.
    S tím předcházením vína před sirkou. Mechanismus sirky ovlivňuje celá řada faktorů a myslím si, že se stále neví, co přesně tu sirku nastartuje (tvrdilo se , že je to hygienou – nicméně dle mého je to jenom jeden z mnoha faktorů). Myslím si, že se snažím té sirce předcházet, ale prostě hold příroda je mocná a někdy to nevyjde. Proto byl i tento dotaz, protože jsem s tím neměl zkušenost. Rád bych se Vás tedy ještě dotázal, zdali máte nějaký osvědčený postup jak té sirce u červeného vína předcházet? Ještě jednou bych Vám chtěl poděkovat za radu.

    odpověď na: Aromatika v bílých vykvašených vínech #200324

    Romec
    Účastník
    Poslat vzkaz

    Do moštu před kvašením jsem přidal tanenol blanc. Možná jsem měl tu jednu dávku rozhodit na dvě části – před kvašením a v průběhu kvašení. To dáváte do bílého souhrnně všechny uvedené taniny vč. rouge (který je pro červená vína) nebo do různých vín dáváte vždycky jenom jeden druh taninu? Také jsem zkoušel několik kvasinek – a v některém ročníku jsou parádní a v druhém ročníku už zase ne. To chlazení musí být paráda a na vínech docela znát. Také mám rád aromatická vína, byť je to na koštech někdy hodnoceno jako chyba.
    Máte odsledován nárust pH přidáním kyseliny vinné v poměru s kyselinou mléčnou? Údajně do bílého moštu se pro zvýšení kyselin má přidávat směs kys. vinná + kys. jablečná (cca 1:1).

Prohlížíte 10 příspěvků - 1 z 15 (celkem z 45)