Doporučuji firmu Veritas z Bošovic, poradí, zajistí sazenice, zrigoluje a vysadí.

Zahuštěná výsadba se používá pro vyšší kvalitu vína. Zahušťuje nejen výsadbu ale i keř = nižší odolnost proti chorobám. Navíc vyžaduje hodně ruční práce a cena vína ji musí zaplatit. Přitom chcete sázet odrůdy sice odolnější, ale zároveň s nižší cenou vína (zatím je to celkem novinka, ale přestane být a cena ještě padne). Solaris zatím považujeme za odrůdu s velkou sklizní a na rychlejší spotřebu, se Sauvignier gris zatím dost zkušeností není. Asi to nemáte moc rozmyšlené. Viděl jste někdy, jak veliký má Solaris list a jak neprostupný porost umí udělat? Fučíkovi hned první výsadbu hned první rok moc brzo osečkovali, narostly letorosty ještě jednou a kmínky z mladého dřeva byly i 2 cm tlusté! Musel je zakládat znovu.

A já zase musím reagovat na příspěvek pana CC, resp. na jeho prvou část, zabývající se hustotou výsadby. Vaše výpočty jsou matematicky správné, o tom žádná. Vaše úvaha spočívá v tom, že když na určitou danou plochu vysadíme keře v hustém sponu co nejblíže k sobě a v těsných řadách, tak při určitém optimálním rozestupu letorostů od sebe, nám pro tuto plochu vyjde jejich celkový počet. A když oproti tomu na stejně velkou plochu vysadíme keře dál od sebe, tedy v širších řadách a širších roztečích, stejný počet letorostů bude na sobě více nahloučený a tedy stěna bude více zahuštěná. OK, je to tak. Pozor ale – důležité slovo v předešlé větě je slovo „stejný“. Toto slovo je dle mého názoru právě to špatné na Vaší úvaze. Jsem přesvědčen o tom, že z principu je u bujně rostoucích odrůd nesprávné snažit se nacpat na 1 hektar 10 000 keřů, čemuž odpovídá právě doporučovaný spon 1,2 x 0,8 m. Myslím si, že to nemá nic společného s kvalitou, ale že je to maximální honba za kvantitou. Prostě snaha „vydolovat“ z daného pozemku maximální produkci. Musíme se totiž podívat taky pod zem. Tam rostou kořeny. Ptám se, které kořeny poskytnou lepší kvalitu, ty, které jsou natěsnané jeden na druhém, jako kdyby rostly v květináči, anebo ty, které mají kolem sebe dostatečný objem půdy s dostupnými živinami a dostupnou vláhou? Která půda se rychleji vyčerpá, ta která bude řídce osázená anebo ta, která bude osázená hustě? Které keře budou odolnější suchu, které nás v poslední době tak sužuje? A když koukneme nahoru, nad zem, tam jsou listy a na ně v létě a na podzim útočí padlí. A zase se ptám, které keře budou odolnější, ty které mají široká meziřadí, kterým může vítr volně profukovat anebo ty, v jejichž těsných řadách nelze skoro ani projít? Atd, atd. Prostě a jednoduše, myslím si, že z principu špatná je snaha nahloučit na malý prostor co nejvíc keřů. Myslím si, že keře by se měly vysazovat v optimálním sponu, tedy v širokých řadách a širokých roztečích, na keřích by měl být optimální počet plodných oček, tak aby letorosty mohly vyrůstat v potřebné vzdálenosti od sebe cca 15 cm a keře by měly mít tolik letorostů, kolik odpovídá jejich vitalitě růstu, tak aby keře v průběhu celé vegetace neinklinovaly k předčasné tvorbě fazochů a neplodných letorostů. Čili suma sumárum, žádné zahuštěné výsadby, ale výsadby rozvolněné s optimálně omezeným počtem keřů na dané ploše. Nevýhoda toho je jen jedna jediná – nižší produkce!

Jen obecně k hustotě výsadby jsem našel např. tohle : „V Burgundsku je velmi vysoká hustota výsadby, až 12 000 keřů na hektar. Nejčastějši způsob vedení révy je Guyot systém, v Beaujolais najdeme často i systém Gobelet.“ Výsadby 10tis keřů/ha jsou poměrně běžné i v těch nejlepších apelacích (vinicích) Francie, ale vždy to má nějaký důvod. Obecně při takové výsadbě dochází k vysoké konkurenci mezi keři. Ty mají velmi nízkou úrodnost (ve stovkách gramů), ale kvalita hroznů jde hodně nahoru. A to jsou výsadby starých odrůd, ne PIWI. Takže bych až tak nespojoval kvalitu hroznů s hustotou výsadby.

Ale chtít na tomto fóru získat podklad pro rozhodnutí o několikamilionové investice se mi zdá trochu nerozumné. Otázka zní proč hustá výsadba 10 000 keřů na/ha a proč zrovna tyhle dvě odrůdy. Určitě to jde, ale vinice je běh na dlouhou trať, je třeba se o ni roky starat než dá slušnou úrodu a právě spon či odrůdu můžete měnit je velmi obtížně a či vůbec.

No, ačkoliv jsem si řekl že už se k této problematice nebudu vyjadřovat, tak ale – omlouvám se za to – zase musím :-)). Wimpi, ve všech nových (a možná i starých) učebnicích se u popisu té které odrůdy udává doporučený počet ponechaných plodných oček na tažni na metr čtvereční plochy vinohradu (např. 5-6 oček/m2 pro vína s přívlastkem, 7-8 oček/m2 pro jakostní vína). Nikoli počet plodných oček na keř, či na metr délky drátěnky. A to právě proto, že každý máme ten svůj vinohrad v jiném sponu. V knize PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY – MODERNÍ VINOHRADNICTVÍ od prof. Pavlouška, kterou jistě také doma máte, je na straně 198 taková tabulka. Tam je u meziřadí 2,4 m širokého optimální počet letorostů na metr délky drátěnky 12-14 !! To je 7-8 cm na 1 letorost! A to je propočítáno na zatížení 5-6 plod.oček/m2, čili vína s přívlastkem, pro jakostní vína to dělá skoro 20 letorostů! To je blázinec! Tím ten běžný vánek neprofoukne ani za zlaté prase! Čili ty počty jsem si nespočítal sám, to už udělaly pomazané hlavy dávno přede mnou. Také to Vámi neoblíbené slovo „stejný“ jsem si já nevymyslel, to tak prostě je. Můj zdravej rozum mi říká, že lepší je mít sice meziřadí jen 1,2 metru, ale letorosty hezky 15 cm od sebe. Tím větéreček profoukne ve všech 4 směrech bez problémů. Jako prevence plísňových chorob je důležité, aby vinohradem mohl profukovat větřík KOLMO na řádky, nikoliv aby byl průvan v meziřadí. To vám hrozny neosuší. No, a protože se stále bavíme o počtu letorostů na metr čtvereční, nikoli na keř, tak ano, při husté výsadbě je – jak píše Kodak – mnohem nižší zatížení na keř. Francouzi mají takový ideál, že co keř, to max 1 lahev vína (tj. max 1 kg hroznů). Ve výsledku je hektarový výnos stejný, ale spíše menší, než při „klasickém“ (jak vy píšete „optimálním“) širokém sponu. Tudíž žádné – jak píšete: “ maximální honba za kvantitou. Prostě snaha „vydolovat“ z daného pozemku maximální produkci.“ Hned vám řeknu proč.
Dále se ptáte: „které kořeny poskytnou lepší kvalitu, ty, které jsou natěsnané jeden na druhém.. ..anebo ty, které mají kolem sebe dostatečný objem půdy s dostupnými živinami a dostupnou vláhou?“ „A“ je správně. Hustou výsadbou ke kvalitnímu hroznu. Konkurence mezi kořeny jednotlivých keřů způsobí, že keř nekoření mělce, ale velkou část jich má v hlubších horizontech. A tím se dostáváme k vaší zmínce o suchu: Pokud nechceme zavlažovat a máme strach ze sucha, tak hustá výsadba je podle všeho ta správná cesta. Následující (třeba suché) roky ukáží, která z teorií je ta správná.
Teď zpátky k tomu „vyčerpávání“ půdy. Není přímá úměra mezi hustotou výsadby a vyčerpáním půdy. Je přímá úměra mezi VÝNOSEM NA HEKTAR a vyčerpáním půdy. Vinaři, kteří si dají tu práci a vysazují v hustém sponu, cílí na kvalitu výsledného vína, mají tendenci výnos na keř snižovat (redukce násady, půlení hroznů..), než keře přetěžovat. Já mám svůj cabernet cantor a cortis ve sponu 1,25 x 0,8 m. Je to mladý vinohrad, loni měl teprve panenskou úrodu. Keře stříhám na 2-3 dvouoké čípky, následným podlomem nechávám max 5 letorostů na keř. 5 letorostů na 80 cm délky drátěnky (15 cm na letorost, kolik máte vy?). I přes velké listy je to velmi vzdušné. Vylamování zálistků a odlisťování v zoně hroznů je samozřejmost. Jak známo, na letorostech rašících z bazálních oček loňského letorostu rostou v průměru menší hrozny, čili není nutné provádět zelenou sklizeň či půlení hroznů. Přechodem z tažně na čípky si tuto práci ušetříte. Ve výsledku budu mít na keři do 10 hroznů, cca po 100 gramech (můj předpoklad – čas ukáže, zda nebudu muset ty hrozny ještě půlit). Takže za mne ideál: hustá výsadba, řídká a vzdušná listová stěna, nízké zatížení keře i celého vinohradu, kvalitní a zdravý materiál. Nejde o: testování „moderní“ husté výsadby, je to návrat ke kořenům.. Tak se réva i u nás dříve pěstovala, jen to u nás (až na malé výjimky) dodnes nepřetrvalo.. Na závěr jen dodávám, že můj vinohrad má 7 arů / 700 keřů, čili si můžu dovolit si s tím v takovémto měřítku hrát.

Lépe bych tuto diskuzi nezakončil. Přesně tak. Co vinař, to názor a tak to má být. Vy jste vsadil na léty osvědčenou klasiku, já do toho jdu trochu „pankáčsky“. Já svou filosofii nikomu také nevnucuji, jen ji dávám „do placu“, a ať si Philly z našich informací vybere ty, která budou jeho srdci bližší. Nejlépe se o těchto věcech stejně hovoří u pohárku, a kdo ví, třeba si jednou ty svoje cortisy přechutnáme u jednoho stolu :-)). Jestli jste Komeťák, tak to k sobě na návštěvu nejspíš nebudeme mít zas tak daleko..