Blíží se čas osečkování

  • postriky-wine-cz-horizontal

Osečkování patří mezi zelené práce, které se ve většině případů provádí mechanizovaně. Prostřednictvím osečkování je možné ovlivnit výnos, cukernatost, stavbu a strukturu hroznu, zdravotní stav hroznů a také ostatní kvalitativní parametry.

Na úvod je třeba říct, že o termínu osečkování rozhoduje především růst révy ve vinici. Je dobré, aby nedocházelo k převisání letorostů. Převislé letorosty vedou k zahuštění listové stěny a zhoršují mikroklima keře. Může proto snadněji docházet k rozvoji houbových chorob.

osečkování vinice

Vhodné je však také vědět, že termín osečkování ovlivňuje výnos nebo kvalitu. Pokud to růst vinice dovolí, je vhodné zohlednit také tyto zásady.

Vhodnost termínu osečkování ve vztahu k výnosu nebo kvalitě vychází z křivky vývoje bobulí u révy vinné. Po kveten í dochází k velmi rychlému růstu bobule, který se později zpomaluje.

Osečkování brzy po odkvětu vede k podpoře výnosu. Při osečkování dochází k přerušení hlavní osy letorostu a zvýšenému toku asimilátů do bobulí. Dochází proto k lepší výživě bobulí, které tím pádem mají větší růstový potenciál. Bobule jsou větší a uspořádání bobulí v hroznu je hustší. Husté hrozny jsou všeobecně citlivější na napadení hnilobami. Ve vinohradnictví se je však třeba naopak zaměřit na práce, které nepodporují tvorbu hustých hroznů.

Oddálením termínu osečkování ve vztahu ke kvetení, dochází k podpoře kvality. Dá se říct, že čím později po odkvětu se osečkuje, tím se směřuje k vyšší kvalitě. Reakce může být také odrůdově závislá. Pozdější termín osečkování může vést k menším bobulím a tím pádem volnějšímu hroznu. Jedná se proto o jeden z kroků nepřímé ochrany proti hnilobám. Osečkování může podporovat vzestup cukernatosti. Tuto strategii je možné využívat zejména u odrůd, které mají méně dynamický nárůst cukernatosti, jako jsou Dornfelder nebo Müller Thurgau.

Při prvním osečkování je vhodné provést osečkování hlouběji, protože se tím vytvoří předpoklad pro tvorbu širší zóny zálistků, které potom budou příznivě ovlivňovat zrání hroznů. Zálistky v horní části listové stěny je možné označit za „motor zrání hroznů“.

Osečkování se provádí několikrát za vegetaci v závislosti na růstu vinice. Při plánování osečkování si je třeba uvědomit některá základní pravidla:

  • Základním ukazatelem termínu osečkování je růst vinice.
  • Dále si je třeba uvědomit fotosyntetickou výkonnost listů. Během 30-40 dnů po vyrašení aktuálního listu stoupá jeho fotosyntetická výkonnost. Jelikož jsou v listové stěně listy různého stáří, je plynulá také fotosyntetická výkonnost. Toto pravidlo je vhodné využívat.
  • Pokud to růst vinice dovolí, je vhodné osečkovat v minimálně 30 denních intervalech. Časté osečkování připravuje zcela zbytečně révové keře o fotosynteticky velmi aktivní listovou plochu.
  • Při osečkování si je třeba uvědomit, že směrem k zaměkání a zrání hroznů, klesá intenzita růstu révy vinné. Hlubší osečkování, v pozdějších stádiích vegetace, proto může vést ke ztrátě zálistkové listové plochy, která již nemá výrazný růstový potenciál. Zrání tak může být negativně ovlivněné.
  • Pozdní termín a hluboké osečkování se často provádí, jestliže jsou zálistky napadené plísní révy. Tyto letorosty se hluboko osečkují, ale nestihnou již narůst. Tato situace je nejčastější případ negativního ovlivnění zrání hroznů.

Termín osečkování proto závisí především na intenzitě růstu révy vinné. Osečkováním je možné ovlivnit výnos a kvalitu hroznů.

 

Zdroj:

Pro BS Vinařské potřeby

Prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.