Slunce a žádné plísně. Letošní víno bude kvalitní, burčák se prodává dříve

http://www.wine.cz/slunce-zadne-plisne-letosni-vino-bude-kvalitni-burcak-se-prodava-drive/

Vinaři na Slovácku už dva týdny prodávají burčák, který letos dozrál o několik týdnů dříve. Révu navíc neponičilo krupobití a nehnije, protože neprší. I když je sucho, úroda bude dobrá.

Letošní nadprůměrně teplé počasí působí i na vinohrady a hrozny dozrávají mnohem dříve, než byli vinaři na Slovácku zvyklí. Podle prvních odhadů to navíc vypadá na jednu z nejkvalitnějších sklizní posledních let.

„Začínáme už naplno, žádný pomalý rozjezd, ale stoprocentní sklizeň. Je to minimálně o dvacet dní dříve než obvykle. A bude boj o to, aby v hroznech zůstalo co nejvíce kyselin,“ řekl Václav Cícha z rodinného vinařství v Blatnici pod Svatým Antonínkem, který se specializuje na přívlastková vína.

Většina pěstitelů si letošní sezonu zatím pochvaluje. Hrozny netrpěly žádnou významnou chorobou, i když vinaři je proti škůdcům stříkali mnohem méně než v minulosti.

„Vypadá to na špičkovou úrodu. Přestože k nám přišlo v polovině června krupobití, tak se bobule díky tomu, že nepršelo, zatáhly a nehnily. Díky suchu vlastně poškození není tak velké,“ popsal Zdeněk Habrovanský, majitel Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích.

Na slováckých vinicích už nyní dozrává Müller Thurgau, Sauvignon či Rulandské šedé.

„Suché počasí révě tolik nevadí. Na vinohradech starších deseti let si kořeny umí vodu natáhnout. U mladších výsadba sice trpí a roste pomalu, ale jinak se letošní ročník jeví jako vynikající,“ souhlasí Radim Masařík z vinařství v Blatnici pod Svatým Antonínkem.

O tři týdny dříve se k zákazníkům dostal také burčák. Desítky let platilo, že první zájemci ho ochutnávají až na začátku září. Zažitá tradice ale letos neplatila. Na první letošní sběr se vinaři na Slovácku vydali už v první polovině srpna.

„Tento rok je z tohoto pohledu výjimečný, obvykle bývají v tuto dobu téměř všechny hrozny ještě tvrdé a nekonzumovatelné,“ upozornil Martin Půček ze Svazu vinařů.

Lidé jsou zvyklí pít burčák až od konce prázdnin

Někteří vinaři začali se sběrem raných odrůd dokonce už na konci července. I oni ale museli počkat, protože teprve od 1. srpna mohou podle zákona burčák nabízet.

„Hrozny byly sice sladké už ke konci července a i cukernatost byla dobrá, ale nechtěli jsme nic uspěchat. Více lidí má stejně zájem až teď, protože jsou na konec prázdnin a začátek září zvyklí,“ líčí Habrovanský.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Jako první sklízeli pěstitelé odrůdy Irsai Oliver, Solaris a Muškát moravský. Tyto odrůdy nejdříve dosahují potřebné cukernatosti. Majitelé vinoték ve Zlínském kraji však i tak s první dodávkou burčáku čekali až na konec srpna.

Například ve vinařství Petr Skoupil ve Velkých Bílovicích v Jihomoravském kraji posbírali první hrozny odrůdy Solaris už na konci července. Tak časné vinobraní je raritou.

„Podobně extrémní rok jsme ještě nezažili. Dokonce ani můj otec, který je ve firmě už od roku 1966, takový rok nepamatuje,“ sdělil ředitel Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice David Šťastný.

Dřívější nástup zkvašeného moštu ale neznamená, že by chyběl v tradiční době, tedy na začátku podzimu. K dispozici bude například na Slováckých slavnostech vína v Uherském Hradišti, které jsou naplánované na druhý zářijový víkend, nebo na Burčákových slavnostech v Hustopečích na začátku října.

Burčák musí být podle zákona vyrobený pouze z hroznů vypěstovaných a zpracovaných v Česku. Smí se prodávat pouze od 1. srpna do 30. listopadu a nesmí se ředit vodou. Proto se na jeho kvalitu zaměřují i pracovníci České zemědělské a potravinářské inspekce.

Zdroj: www.idnes.cz, autor – Jana Fuksová

Stále více žen pije víno. Mají rády kvalitu za rozumnou cenu, tvrdí studie

http://www.wine.cz/stale-vice-zen-pije-vino-maji-rady-kvalitu-za-rozumnou-cenu-tvrdi-studie/

Mezi ženami přibývá těch, co rády pijí víno. Když vyrazí za zábavou, stále častěji u toho nechybí sklenička bílého či červeného. Alespoň to potvrzuje průzkum Vinařského fondu.

Studii spotřebitelského chování, z níž větší zájem žen o víno vyplývá, si organizace nechává zpracovat jednou za čtyři roky. Ženy mezi 25 a 44 lety se jako samostatná spotřebitelská skupina objevily v průzkumu poprvé.

„Skupinu jsme nazvali mladé příznivkyně vína. Ženy jsou v mnohých případech ty, co víno vybírají, víno mají rády a vínu se věnují,“ podotkl šéf Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Podle něj věta „Jdeme na víno“ od žen ještě před pěti lety nebyla takřka slyšet.

Mezi milovníky oblíbeného alkoholického nápoje tvoří tato skupina spotřebitelů asi 11 procent, ale vypije 15 procent tuzemské produkce.

„Vidíme celou řadu žen, které navštěvují degustace, otevřené sklepy. Ženy sehrávají v ochutnávání a spotřebě vína velmi důležitou roli,“ prohlásil Machovec.

Nyní jdou více bílá a jemnější vína

U mladých žen podle něj při výběru mnohdy rozhoduje cena, není ale klíčovým ani jediným faktorem. „Mají rády kvalitu za rozumnou cenu. Chuťové preference podléhají módním vlnám, nyní jdou více bílá a jemnější vína, úplná vyhraněnost tam ale v žádném případě není,“ dodal Machovec.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Víno si v Česku oblíbily tři čtvrtiny dospělé populace. Stále více Čechů dokáže ocenit kvalitu, což se projevuje v ochotě dát za ni více peněz. Oproti roku 2012 tak průměrná měsíční útrata za víno vzrostla o 65 na 379 korun. Za lahev pro vlastní spotřebu lidé vyndají z peněženek až 155 korun, což je ve srovnání s rokem 2012 o 33 korun více.

Nejvíce si milovníci bílého oblíbili odrůdy Pálava, Rulandské šedé, Chardonnay, Sauvignon nebo Tramín červený. Mezi červenými víny pak vede Modrý Portugal, za nímž následuje Frankovka a Svatovavřinecké.

Hlavním místem nákupů jsou supermarkety a hypermarkety, kde si víno pořizuje šest z deseti Čechů. Třetina nakupuje vína i ve vinotékách a pětina přímo u vinařů. Víno lidé vybírají zejména na základě předchozí zkušenosti, většinou se zaměřují na vyzkoušené značky, vinařství a druhy.

 

Zdroj: www.idnes.cz

Nemrzne. Místo ledového vína bude výběr z bobulí

http://www.wine.cz/nemrzne-misto-ledoveho-vina-bude-vyber-bobuli/

„Brzy ráno jdeme na to. Když to vyjde, bude ledové. Pokud ne, budou bobule nebo něco jiného. Ale dál už čekat nebudeme.“ Vinař Jiří Maděřič z Moravského Žižkova na Břeclavsku ukončil čekání na ledové víno. Letos je mít nebude.

„Už nemělo smysl dál čekat. Ptáci na hroznech hodovali, posbírat byla jediná možnost, jak zbytek úrody zachránit,“ řekl Právu vinař. Sběr nachystal na časné hodiny pondělního rána. Předpověď slibovala teploty pod nulou, měl tak teoretickou naději, že by třeba mohl mít i toužebně očekávané ledové víno.

Sbírat už museli

„Sběr byl nutný, už to bylo na hraně, nejen kvůli náletům ptáků, ale i kondice hroznů rapidně klesala. Může za to střídání tepla a mrazu. V noci hrozny trochu zmrzly, přes den zase roztály. Je to jako s masem, když je jednou rozmrazíte, každým dalším zmražením jde kvalita prudce dolů. A kdyby přišly teploty kolem deseti stupňů, bylo by to úplně špatné. Takže jsme se definitivně rozhodli sbírat,“ dodal vinař.

Teploměr ale odmítl spadnout na potřebných sedm stupňů mrazu, šest stupňů pod nulou je málo na to, aby bylo možné sklizené hrozny uznat jako ledové víno. Tím se tak bude moci chlubit jen pár vinařství, kde využili jedinou noc, kdy byl dostatečný mráz.

V noci na 2. prosinec posbírali hrozny například v dolnodunajovické vinici pracovníci vinařské firmy Château Valtice. Do Moravského Žižkova tu noc potřebný mráz nedorazil.

Výsledkem sklizně z pondělního rána ve vinici bylo asi tisíc kilogramů hroznů odrůdy Frankovka. Vydaly kolem 350 litrů moštu. Kontrolní měření ukázalo obsah cukru 28 stupňů. Hotové víno poputuje k lidem s označením výběr z bobulí. „Ledové mít nebudeme, ale i výběr z bobulí má mezi milovníky vína nemálo příznivců. Sklidit to bylo jediné řešení, jak mít alespoň něco. I tak jsme posbírali jen asi dvacet procent. Z pěti tun čtyři sežrala zvěř a ptáci,“ řekl vinař.

Pravdivost jeho slov potvrzovaly četné stopy v nízké vrstvě sněhu ve vinohradu. Podle zkušeného vinaře před osmi lety na ledové víno čekali ještě o několik dnů déle. Letos ale předpověď hlásí pro nejbližší dny znovu oteplení, a to už by nejspíše bylo pro kondici hroznů osudné.

Sklízí se i lisuje při minus sedmi 

Byť pro početnou skupinu milovníků vín jsou ideálem suchá vína, dávající vyniknout vlastnostem révy, své obdivovatele mají i vína sladká s vysokým obsahem zbytkového cukru.

Typickým představitelem je slámové víno, které získává sladkost odpařením vody v devadesátidenním uskladnění v místě s dobrým přístupem vzduchu.

Ledové pak získává sladkost lisováním zmrzlých hroznů. Musí být sklizeny i lisovány při teplotách sedm stupňů pod nulou a nižších, kdy zmrzlé krystaly vody zůstávají v bobulích a vinař získává jen sladký mošt. Velmi sladké jsou i důkladně vyzrálé hrozny, z nichž vinař lisuje šťávu pro výběr z bobulí či cibéb.

 

Zdroj: www.idnes.cz

Mrazy zničily víno za půl miliardy, tvrdí vinaři

http://www.wine.cz/mrazy-znicily-vino-za-pul-miliardy-tvrdi-vinari/

Jarní mrazíky poškodily úrodu vína za půl miliardy korun. Největší škody jsou v oblasti velkopavlovické, kde vinaři v průměru přišli o dvacet procent hroznů. Značné škody hlásí i vinaři v okolí Hustopečí. Loni byly škody dvojnásobné, za zhruba miliardu korun.

Nejlépe dopadly vinice na Znojemsku

Jarní mrazy postihly vinice koncem dubna. Svaz vinařů odhadl, že letos může narůst i cena hroznů a obecně se sníží objem této stále nedostatkové suroviny. Aktuální odhad škody vyplývá z množství neprodaného vína. Plyne ze zjištění od 63 vinařství, která obhospodařují plochu 3 789 hektarů vinic. Nejlépe dopadly vinice na Znojemsku, kde jsou škody prakticky nulové. Nejhůře je na tom oblast velkopavlovická, kde se redukce výnosu blíží dvaceti procentům.

Škody jsou taktéž lokální a místy i fatální. Patrně nejpostiženější plochy u Velkých Bílovic, kde škody dosahují šedesáti až osmdesáti procent, a v katastru Hustopečí, kde jsou místní škody kolem čtyřiceti procent,“ uvedl prezident Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray.

Několik silně zmrzlých vinic je podle něj také na Mikulovsku u Březí a Dolních Dunajovic. Jako jedno z nejvhodnější opatření se v letošním roce ukázaly protimrazové svíce. Svaz vinařů proto bude chtít po státu speciální dotační program na neinvestiční dotaci na nákup mazutových či parafínových svící. Bude chtít i zvýšení kompenzací z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu z garantované pětadvacetiprocentní podpory na 65 procent.

Letos škody za půl miliardy korun

Mrazy z konce dubna letošního roku nebyly tak silné jako loni. Tehdy vinaři vypočetli škody na neprodaném víně na více než miliardu korun.

Zdroj:

www.ekonomika.idnes.cz

Ledové víno se stává vzácností, mráz na Slovácko přišel zase pozdě

http://www.wine.cz/ledove-vino-se-stava-vzacnosti-mraz-slovacko-prisel-zase-pozde/

Příliš teplé prosincové počasí ani tentokrát nepřálo vinařům na Slovácku. Do výroby speciálního sladkého vína, které potřebuje mráz kolem sedmi stupňů, se pustit nemohli. A čekat až do ledna by pro ně bylo příliš riskantní. Někde místo toho raději vyrobí slámové víno.

Patří k těm dražším druhům vín, které si vybírají jen opravdoví labužníci. I letos se ale potvrdilo, že výroba ledového vína je čím dál složitější. Vinaři na Slovácku ho kvůli počasí zákazníkům nabízet nebudou. Stejně jako loni. Stává se tak čím dál větší vzácností.

Ledové víno vzniklo náhodou

Za objev oblíbené speciality údajně může náhoda. V roce 1794 prý franští vinaři v Německu museli sklízet a lisovat hrozny, které jim náhodou zmrzly brzkým příchodem mrazů. Výsledkem tohoto sběru byli posléze sami velmi příjemně překvapeni.

V průběhu 19. století se pak „Eiswein“, tedy ledové víno, stalo poměrně běžným produktem v německy mluvících regionech. Obdobné legendy o objevení ledového vína najdeme také v tuzemsku i v jiných zemích Evropy. V Čechách docházelo k známým pokusům o výrobu ledových vín už po roce 1990.

„V posledních letech je to spíš velká loterie, protože počasí je velmi nevyzpytatelné a nedá se ani spoléhat na to, že některá oblast by na tom byla lépe než ostatní,“ prohlásil Libor Průdek z Vinařské asociace.

Ledové víno, jež je charakteristické vysokým obsahem zbytkového cukru, totiž potřebuje mrazy alespoň sedmistupňové. Proto k jeho výrobě používají pěstitelé odrůdy, které ve vinohradu dozrávají později, jako je například Chardonnay, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Ryzlink vlašský.

A sklizeň plánují většinou na prosinec. Potřebné mrazy ale na jihovýchod Moravy nedorazily.

„Nepovedlo se to. Čekali jsme na mráz, ale byl jen jednu noc, druhou už ne,“ potvrdil Milan Paleta, vedoucí sklepního hospodářství Arcibiskupského zámeckého vína v Kroměříži.

Z posbíraných hroznů tak v zámeckých sklepích vyrobí takzvaný výběr z bobulí, tedy přívlastkové sladké nebo polosladké víno.

Při dlouhém čekání hrozí hniloby i krádeže

Jinde s ledovým vínem dokonce ani nepočítali. „Tady v prosinci nemrzlo, a stejně jsme potřebovali všechnu úrodu zpracovat, protože hroznů je v posledních letech docela málo,“ přiblížil Václav Cícha z Blatnice pod Svatým Antonínkem, který byl jedním z prvních v okolí, kdo před lety s ledovým vínem začal.

Problém je, že mrazy v posledních letech nebývají tak silné a pro vinaře je to spíše risk.

„Může se stát, že při dlouhém čekání místo zimy začne pršet a hrozny uhnijí. Nebo je někdo v době čekání na mráz ukradne. Sklidit ledové víno je v poslední době opravdu umění,“ vysvětlil Paleta.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Nepočítali s ním ani v Polešovicích. „Poptávka po něm není zase tak velká, takže jsme do mrazů hrozny ani nenechávali. Pro zákazníky, kteří mají rádi sladší, máme ještě v zásobě přírodně sladká vína z roku 2015,“ potvrdil Zbyněk Vaďura z rodinného vinařství v Polešovicích.

Jistější je slámové víno

Mrazem prošlé ledové víno se v oblasti Moravy povedlo jen málokterému pěstiteli. Podařilo se to třeba ve vinohradech Château Valtice. I tady to ale riskli až po čtyřech letech.

Někteří pěstitelé proto raději než ledové vyrábějí slámové víno. V příštím roce se do něj pustí třeba v Blatnici.

„Chuťově mezi nimi není rozdíl, nebo ho alespoň běžný zákazník vůbec nepozná. V ledovém víně voda zmrzne a ve slámovém se odpaří, takže výsledek je vlastně stejný,“ poukázal Cícha.

Při vinobraní v příštím roce tak sklidí zralé odrůdy, uloží je na slámu, počká, až se vysuší, a v únoru nebo březnu dalšího roku víno vylisuje.

 

 

 

Zdroj:

www.idnes.cz