https://www.wine.cz/nalez-ztraceneho-lva-socha-dokazuje-ze-vino-moravu-prinesli-rimane/

Rok 1889: Rolník a později starosta Moravské Nové Vsi Pavel Filipovič se chystá na zakládání vinohradu. Po chvíli naráží v zemi na překážku. Několik desítek centimetrů pod povrchem nachází kamennou sochu lva… Rok 2016: Milada Filipovičová je pamětnicí z Moravské Nové Vsi. Vdala se za vnuka muže, jenž před lety našel sochu. Svůj příběh povypráví milovnici historie Lence Topolanské z Lanžhota. A ta začala po osudu lva pátrat.

Badatelé často uvádějí, že za znalost pěstování vinné révy na Moravě vděčíme kolonistům ze starověkého Říma. Důkazů je ovšem málo. Jeden z nich byl nalezen v roce 1889 v Moravské Nové Vsi. O tom, kde je nejvýznamnější historický nález obce dnes, ale místní lidé většinou ani netuší.

Autor fotografie: Ondřej Topolanský

Jde o torzo starořímské kamenné sochy lva, kterou před 127 lety objevil při zakládání vinohradu na nejvyšším místě Moravské Nové Vsi zdejší rolník Pavel Filipovič.

Byla schovaná asi sedmdesát centimetrů pod povrchem. Muž prokopal i okolí nálezu, nic dalšího už ale neobjevil. Sochu pak vinař odvezl na dvůr rodinné usedlosti, který zdobila sedmdesát let, a místní ji sem chodili obdivovat. V padesátých letech minulého století ale ze dvora zmizela a většina lidí zapomněla, jak významnou památku obec má.

„O soše jsem se dozvěděla od paní Milady Filipovičové, moudré pamětnice z Moravské Nové Vsi, která se provdala za vnuka nálezce sochy. Její vyprávění pro mne bylo velkou výzvou a motivací v pátrání po dalším osudu sochy,“ vysvětlila Topolanská.

Po výzkumu už se socha nevrátila

Sochu nakonec skutečně našla v budově nové archeologické základny v Mikulčicích. Po 61 letech tak umožnila Miladě Filipovičové dojemné setkání s upomínkou jejího mládí.

Žena dodnes vzpomíná, jak rodina dílo vystavené na dvoře opečovávala. V červnu 1955 byla socha zapůjčena k výzkumu na hradiště Valy Mikulčice, odkud se již nevrátila.

„Slovanské hradiště Valy v Mikulčicích je známá a navštěvovaná národní kulturní památka. Jeho historie se datuje do 8. století našeho letopočtu. Je to místo počátků naší státnosti a možného působení věrozvěstů Cyrila a Metoděje,“ sděluje badatelka.

„Ale kamenná lví skulptura z Moravské Nové Vsi je ještě o více než 500 let starší než mikulčické hradiště,“ upozorňuje na význam kamenné sochy.

Lví podobizna je vytesaná i s podstavcem z jednoho kusu jurského bílého vápence. Představuje postavu pololežícího lva, svírajícího v přední tlapě kořist. „Zpodobňování lvích figur bylo v prvních stoletích našeho letopočtu velmi časté. Na obou stranách řeky Moravy byly odkryté četné nálezy vtahující se k pobytu Římanů na naší půdě,“ uvádí žena.

Autor fotografie: Slovanské hradiště v Mikulčicích

Náznak římského vinohradnictví

Opravdové stáří lví skulptury z Moravské Nové Vsi lze zatím jen odhadovat. „Vznikla pravděpodobně nejpozději ve třetím století našeho letopočtu. Otevřenou otázkou zůstává i místo jejího vzniku. Snad bude možné získat bližší určení po podrobném rozboru vzorku kamene sochy, provedeném archeology,“ doufá Topolanská.

Také důvod jejího objevu na místě dominujícímu okolí je obestřen tajemstvím. Mohla být součástí nějaké svatyně i hrobu.

Na místě se mohl nacházet menší vojenský tábor či obchodní římská stanice, v jejichž okolí vždy panoval čilý život.

A díky rozkazu císaře Marka Aurelia Proba se v okolí římských stanic měly také zakládat vinohrady. V souvislosti s nálezem torza sochy lva lze skutečně předpokládat pěstování vinic v lokalitě již v době římské.

Dílo citlivých rukou

Socha lva je vytesána i s podstavcem z jednoho kusu jurského bílého vápence. Je 112 centimetrů dlouhá, 64 centimetrů vysoká a 35 centimetrů široká.

„Představuje pololežícího lva svírajícího v přední tlapě kořist. Socha je značně porušená – vlivem dlouhodobého působení počasí, a zejména vody je její povrch poškozen, také zadní část nohou chybí,“ popisuje Topolanská.

„Přesto je patrné, že vznikla citlivou rukou neznámého tvůrce. Má proporce úměrné skutečným proporcím lvího těla, zůstala patrná hříva, rýsující se žebra a kořen ocasu zvířete,“ doplňuje znovu objevitelka.

 

 

 

 

 

 

Zdroj:

Aneta Baránková

Zdroj: http://brnensky.denik.cz/z-regionu/dva-tisice-let-starou-sochu-rimskeho-lva-spatrila-zena-po-jedenasedesati-letech-20161215.html

Ivana Solaříková

http://brno.idnes.cz/ztracena-socha-lva-vino-na-moravu-prinesli-rimane-f7v-/brno-zpravy.aspx?c=A161228_2295118_brno-zpravy_krut

 

https://www.wine.cz/takto-se-vino-delalo-uz-pred-deviti-tisici-lety/

Vinaři rozemleté hrozny i se slupkami uzavřeli do hliněné amfory a tu na mnoho měsíců zakopali do země. Metoda kvevri, která se po staletí používá hlavně v Gruzii, se dostává čím dál více do módy i u nás.

„Je to patrně nejstarší metoda výroby vína, takový návrat ke kořenům, k prapodstatě výroby vína,“ říká vinař Vladimír Lojda ze znojemského vinařství Loigi, které je jedním z prvních, jež obří hliněné amfory používají.

Víno se do hliněných amfor dává i se slupkami hroznů. Společně kvasí i zrají. Kvevri se poté uzavřou kamennou deskou a utěsní zeminou. Zakopávají se v půdě venku i přímo ve vinném sklepě. Výhodou umístění kvevri v zemi je stálá a relativně nízká teplota kvašení.

Vřetenovitý tvar amfory reguluje i to, co se vyluhuje ze slupek, protože ty jsou jen v omezeném kontaktu s moštem. „Dá se říci, že docílíme toho, co lze získat s použitím nejmodernějších technologií, ale starým způsobem. Bez jakýchkoliv energetických nákladů,“ podotýká Lojda.

Porézní hliněné stěny amfory způsobují, že víno dýchá. Hlína navíc neovlivní chuť jako například sud.

Díky zrání se slupkami se vylouhují přirozené oxidanty, které víno chrání a není třeba používat síru či jiné chemické prostředky k jeho ošetření a stabilizaci. „Víno je pak totálně čistým produktem,“ podotýká znojemský vinař.

Nádoby se vypalují zevnitř dřevem

Vůbec poprvé zkouší letos výrobu vína v kvevri ve vinařství Château Valtice.

„Rádi se inspirujeme ve světě a tak při jedné naší ‚spanilé výpravě‘ za poznáním jsme narazili na víno vyráběné z kvevri, o kterém jsme do té doby jen četli. Můj bratr Marek se do toho doslova zamiloval,“ přibližuje ředitel vinařství Château Valtice – Vinné sklepy Valtice David Šťastný.

„Přednesl to na naší rodinné radě a výroba, ale i její složitost, nás natolik zaujala, že jsme se rozhodli, že to musíme taky vyzkoušet,“ doplňuje Šťastný.

Ručně nasbírali hrozny a dali je již prokvasit do zakopaných kvevrů, kde budou zrát odrůdy Rulandské bílé, Sauvignon, Ryzlink vlašský a stále populárnější odrůda Cabernet Blanc. Za rok už první víno vyráběné metodou, kterou v Gruzii chráníUNESCO, budou moci lidé ochutnat.

Originální kvevri o objemu pěti set litrů koupilo valtické vinařství přímo v Gruzii. Tamější hlína má díky vysokému obsahu stříbra antiseptické účinky, takže nádoba se v podstatě sama dezinfikuje. Kvůli velikosti nelze nádoby vypalovat v peci, ale vypalují se zevnitř dřevem. Poté se povrch ošetří včelím voskem.

Víno chutná jako podzim

Chuť vína, které vzniká tímto starobylým způsobem, je specifická. Výrazně odlišná od toho, na co jsou milovníci vína zvyklí.

„Odrůdovost se tady trochu ztrácí. Ve víně nejsou tolik cítit ovocné tóny, jako tomu bývá u klasicky vyráběných vín. Naopak převažují tóny herbální. Říkám, že chutná jako podzim,“ říká o víně Vladimír Lojda.

Nakolik se metoda ujme a najde si u zákazníků oblibu, si Marek Babisz, hlavní sommelier Národního vinařského centra, netroufá odhadovat.

„Je to velmi specifické víno. Člověk zvyklý na vína dělaná dnešní technologií, bude překvapený. Osobně si myslím, že je to spíš móda,“ podotýká. Věří však, že víno v amforách budou zkoušet další a další vinařství. „Nikdy to ovšem nebude mainstream. Spíše jde o okrajovou záležitost,“ míní.

 

Autor:

Ivana Solaříková

 

Zdroj:

http://brno.idnes.cz/praveky-recept-na-vino-amfory-zakopane-do-zeme-fqi-/brno-zpravy.aspx?c=A161019_105852_brno-zpravy_krut